Vládce Aztéků miloval čokoládu
Zlaté poháry naplněné čokoládou k tomu zlaté lžičky. Takto se ve Španělských kronikách píše o slavnostní tabuli určené Montezumuovi II., vládci Aztéků. Lahodný mok se podával našlehaný do pěny, dochucený vanilkou a kořením. Denně tak králi připravili na 50 šálků čokolády a dalších 2000 pro dvořany.
Do Evropy přivezli čokoládu Španělé. Ze španělského dvora se pak dostalo do Francie, Anglie, Belgie, Itálie a dále do ostatních zemí východní Evropy. V 16. století se stala velmi rychle oblíbeným nápojem. Kakaové boby však nezůstaly jen v Evropě. Docestovaly taky do západní i východní Indie.
S importem kakaových bobů do Evropy se rodí i mléčná čokoláda. V roce 1879 ji vymyslel švýcarský chemik pan Henri Nestlé spolu s Danielem Peterem. Tím dali vzniknout nové éře tohoto nápoje.
Cenný zdroj energie
Ve 100 g kakaových bobů se nachází přibližně 2500 KJ energie. Obsah živin se u jednotlivých bobů liší v závislosti na jejich kvalitě. Boby v bio kvalitě Iswari obsahují na svých 100 g váhy 15 g sacharidů, 55 g tuků (z toho 34 g nenasycených mastných kyselin), 11 g vlákniny a jen 13 g bílkovin.
Kakaové boby jsou taky velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Nejsou chudé ani na minerály. Obsahují magnezium, chrom, železo, zinek, mangan i měď. Známé jsou svým obsahem Omega 6 mastných kyselin a antioxidantů. Těch kakao obsahuje více než 500 ORAC, což je jednotka, která klasifikuje jejich množství. Pro srovnání naše borůvky mají antioxidantů jen 50 ORAC.
Než vznikne hnědý prášek
Než vznikne hnědý prášek, musí kakaové boby projít nemalou úpravou. Po sklizni se semena několik dní fermentují působením kyseliny octové za vysoké teploty. Fermentace trvá 2 – 8 dní. Pražení probíhá při teplotě 100 - 130 °C po dobu 20 - 120 min. Po vysušení se semena rozdrtí a umelou na kakaovou hmotu.
Z té se oddělí kakaový tuk zvaný jako kakaové máslo. Zůstane jen kakaový prášek, který známe od našich babiček jako kakao, ze kterého nám dělávaly jako dětem nápoj s mlékem. Máslo z kakaových bobů patří k nejstabilnějším tukům. Obsahuje řadu antioxidantů, které zabraňují žluknutí. Díky tomu ho lze uchovávat 2 – 5 let, aniž by výrazně změnilo strukturu.