Babylonské keramické nádoby, které pocházejí z roku 2800 př. n. l., obsahují látku podobnou mýdlu. Archeologové objevili hliněnou tabulku s návodem pro přípravu mýdla z vody, louhu a kassiového oleje, jejíž vznik se datuje někam k roku 2200 př. n. l. Použití těchto látek podobných dnešnímu mýdlu sloužilo v tehdejšího době na praní, nebo úpravu vlny před spřádáním. Přibližně ve 2. stol. n. l. se začala mýdla používat i pro osobní hygienu. První produkty měly konzistenci podobnou rosolu. Až později se přišlo na to, že když se před dokončením procesu přidá do výroby sůl, mýdlo ztuhne. Tím se ulehčila jeho přeprava.
Ruční výrobu nahradil průmysl
Dlouhou řadu let se mýdlo vyrábělo ručně. Alkálie pro jeho výrobu se získávaly z popela rostlin. Změna nastala v roce 1790. Tehdy francouzský chirurg a chemik Nicolas Leblanc dokázal získat alkálie z obyčejných solí. Netrvalo dlouho a chemici objevili hydroxid sodný. Tímto objevem se historie mýdla přesouvá k průmyslové výrobě.
S pokračujícími léty se zlepšovaly i výrobní postupy. Firmy začaly reagovat na novou poptávku. Lidé chtěli produkt, který nebude tolik olejovitý a vydrží voňavý po delší dobu. Díky živočišným olejům totiž mýdla zapáchala už po pár dnech.
Poptávka dala vzniknout voňavým produktům
Objevily se nové výrobky s různými voňavými přísadami, jako byly např. oleje z voňatky citronové. Také díky exotickým ingrediencím, jakým byl i kokosový olej, se začala mýdla stávat čím dál tím oblíbenějšími mezi lidmi.
Na rostoucí popularitu reagoval i reklamní průmysl. Mýdlo propagoval jako nedílnou součást každé domácnosti. Tak se lidstvo dostalo do období, kdy si bez tohoto pomocníka nedovedlo představit jediný den života.
Mýdlo ve třech krocích
Dnešní podobu získalo v roce 1806. Tehdy založil William Colgate výrobnu, která sídlila v New Yorku. V českých zemích v 19. století zásobovala obyvatelstvo rodina Schichtových, která vybudovala továrnu ve Střekově u Ústí nad Labem.
Dnešní výroba se skládá ze tři kroků. Saponifikace, sušení a finalizace. Výsledkem prvního kroku je směs jádrového mýdla a glycerolu, která obsahuje asi 30 % vody. Během sušení se zbaví až 24 % vody a vysušením vznikají granule. V poslední fází procesu se granule mísí s dalšími přísadami, jako jsou vůně nebo výtažky z bylin.