Stále v pohybu a věčně v interakci: To jsou vesmírné galaxie

Stále v pohybu a věčně v interakci: To jsou vesmírné galaxie

Hvězdy, hvězdné zbytky, mezihvězdné hmoty, kosmický prach a temné hmoty, které jsou k sobě vázané gravitací, tvoří systém, který se nazývá galaxie. Jednotlivé její části obíhají kolem společného středu. V některých galaxiích se ve středu nachází černé díry. Naše Mléčná dráha není ve vesmíru jediná. Vesmír je posetý různými typy galaxií. Tam, kam lidské oko za pomocí mnoha vynálezů dohlédne, se nachází přes dva biliony galaxií.

Dělí se podle Hubbleovy klasifikace. Na základě jejich tvarů rozlišujeme pět základních typů. Eliptickou, čočkovou, spirální, spirální s příčkou a nepravidelnou. To však není vše. Tyto galaxie se dále dělí na podtypy. Ale ani galaxie konkrétních tvarů nemá nic jisté. Svůj tvar může změnit po kolizi s jinou, nebo se vyvíjet samovolně.

Druhou největší galaxií je Mléčná dráha

Mléčná dráha je druhá největší a nejhmotnější galaxie v místní skupině galaxií. Řadí se mezi spirální typ a dosahuje průměru 100 000 světelných let a šířky 3 000 světelných let. Její součástí je okolo 300 miliard hvězd a její hmotnost je zhruba 3 až 6 bilionů Sluncí. Není však sama. Ve své blízkosti má Velký a Malý magellanův oblak a několik trpasličích galaxií.

Největší galaxie v místní skupině je M31 - spirální Galaxie v Andromedě. Spirální se jí říká proto, že má ramena, které jsou ve tvaru logaritmické spirály. Ty rotují kolem společného středu. Hvězdy do jednotlivých ramen vstupují a zase vystupují. Vědci předpokládají, že ramena se vyznačují vysokou hustotou. To způsobuje, že když do nich vstoupí hvězda, zpomalí a zvětší svou hustotu.

Galaxie se mohou vyskytovat osamoceně, ale ve většině případu jsou větší z nich vázané k množství menších. Skupiny do 50 galaxií se nazývají chudé kupy. Naopak obří kupy jsou množiny, které obsahují desetitisíce galaxií. Naše skupina, jejíž součástí je Mléčná dráha, Andromeda a dalších asi 30 galaxií, se nachází v prostoru 1 megapaprsku.

Historie výzkumu započala před více jak čtyřmi sty lety

Tomu, že jsme součástí něčeho většího, lidé věřili snad od nepaměti. Ale až roku 1610 vyšlo najevo, jak velké je to, co pouhým okem nedovedeme rozlišit. Galileo Galilei tehdy použil dalekohled, aby prozkoumal světelný pás noční oblohy, dnes známý jako Mléčná dráha. Objevil velké množství hvězd.

Mnoho mužů se tehdy snažilo rozluštit ono tajemství, které vesmír ukrývá. Až v 18. století přišel Charles Messier se seznamem Messierových objektů, který obsahoval 110 nejjasnějších mlhovin a hvězdokup. V roce 1845 za pomocí nově sestrojeného dalekohledu pak William Persons rozlišil eliptické a spirální mlhoviny.

Navzdory dlouhému objevování vesmíru, se nové galaxie stále objevují. V roce 2000 to byla tmavá galaxie VIRGOHI21. Roku 2015 zase galaxie EGSY8p7. Ta je zatím nejvzdálenější galaxie, kterou kdy člověk pozoroval.

Galaxie nás nepřestanou přitahovat

Hvězdy seskupené spolu s dalším vesmírným materiálem tvoří galaxii. Rotují kolem společného středu a pospolu je drží gravitační síla. Díky stále dokonalejší technice vědci pořád objevují nové galaxie a hvězdy. Zúčastněte se i vy spolu s kolegy naší galaktické mise, procestujte vesmír a staňte se alespoň na den galaktickými hrdiny.