Mozek se začíná vyvíjet v 5. týdnu těhotenství a roste do 18 až 19 let. V těle využívá 20 % z celkového množství kyslíku a stejně tomu je i s krví. Začíná odumírat už za 4 až 6 minut, kdy se mu nedostává kyslíku a k jeho poškození dochází už po 5 až 10 minutách bez kyslíku.
Důmyslné propojení
Je jedno, zda se jedná o dítě, matematika nebo řemeslníka, všem mozek ukládá informace prožité během dne do paměti. Hry na paměť se účastní celkem 100 miliard mozkových buněk, které se nazývají neurony. Ty jsou propojené do podoby složitých sítí, které se navzájem protínají v několika uzlech. Signál se mozkem díky tomuto důmyslnému propojení neuronů dovede šířit velmi rychle. Celý proces přenosu informace si můžete představit jako řadu lidí, kteří mají uhasit za pomocí kyblíků požár. Jeden druhému v řadě předávají kyblík s vodu a ten poslední ho vylije na oheň.
Dlouhodobá vs krátkodobá paměť
Neurony neustále porovnávají přijaté informace s těmi, které jsou již uložené z předešlých zkušeností. Mají však k dispozici i vrozené paměťové obrazy, které přenášejí geny. Mezi ty může patřit informace jak vypadá muž a žena, ale i dlouhodobé hladovění při válce.
Všechny přítomné procesy obstarává krátkodobá paměť. Většinou si jako pomocníka bere dlouhodobou paměť, s jejíž pomocí řeší aktuální situace. Dlouhodobá paměť hraje důležitou roli v našem jednání, neboť silné emoční zážitky stejně jako opakující se události jsou do paměti uložené a posilují se. Často aniž bychom si to uvědomovali, reagujeme díky těmto zapsaným událostem tak, jak ani sami nečekáme.
V mozku se nachází dvě centra, které mají na ukládání události vliv. Jedno je centrem paměti na události a druhé sídlem radosti, utrpení a strachu. To první se nazývá hipokampus a druhé amygdala. Právě ženy využívají svou amygdalu k uchovávání informací spojených se zážitky. Proto si tak dobře pamatují první polibek, první hádku nebo rok, kdy manžel zapomněl na výročí svatby.