Gruzínský Kavkaz – Treky ve Svanetii - 3.

Kategorie:
Gruzínský Kavkaz – Treky ve Svanetii - 3.
Svanetie je v létě plná turistů, cestovatelů a dobrodruhů. Místní obyvatelé se tomu přizpůsobili, a tak se z řemeslníků či zemědělců stávají pozvolna taxikáři a majitelé penzionů. Cestovní ruch tuhle kavkazskou oblast zcela pohltil, a tak se kdysi divoká oblast stává cestovatelským mainstreamem.

Itinerář cesty, GPS souřadnice a mapy treků - pokračování

7. den - Ushguli – Mestia – odpočinkový den

Nasledujícího dne jsme se dohodli s řidičem auta Ford Transit a vyrazili nazpět do Mestie (6 osob, 25 GEL/osoba). Utábořili jsme se v našem oblíbeném kempu za městem a strávili den v parku v centru města. Jedná se totiž o jediné místo v Mestii, kde se můžete ukrýt před téměř čtyřiceti stupňovými vedry. Je to jediné veřejné místo s dostatečně velikými stromy a lavičkami. Koupili jsme tradiční chléb čerstvě vytažený z pece (1 GEL a sušenou rybu ve stánku - 5 GEL). Večer jsme pak okupovali restauraci u parku.

8. den – Mestia – ledovec Chalaadi – Mestia

Osmého dne se nám ještě do kopců moc nechtělo, tak jsme se rozhodli pro trek nalehko k ledovci Chalaadi. Úplně jsem si to neužil. 80 procent treku jdete po silnici kolem řeky a opravdu zajímavá je jenom krátká část, kdy za mostem začíná stoupání lesem vzhůru k ledovci. Nazpět se pak jde opět tou stejnou cestou po silnici. Tehdy začala pomalu eskalovat kožní alergie nastartovaná díky Bolševníku dva dny před tím. V kombinaci se sluncem a potem mi začali nohy neskutečně otékat a za chvíli jsem vypadal, jak z nějakého špatného amerického hororu. Mapa treku, GPS souřadnice.

9. den – Mestia – Etseri – trek do Mazeri

Toho dne byla má kožní alergie opravdu děsivá. Nohy jsem omýval studeným čajem a mazal jediným kortikoidem z lékárničky Opthalmo Hydrocortizonem. Celý den jsem strávil v penzionu v Mazeri (jediný dům, který v té vesnici vypadal trochu k světu). Přátelé pokračovali taxíkem do Etseri, odkud se měli dostat za mnou po značené cestě (protože však přišla odpoledne bouřka, stala se jejich cesta opět „survival akci“ a do penzionu dorazili zcela mokří a vyčerpaní). Mapa tohoto treku a GPS souřadnice ke stažení.

Největší trable jsme ten den měli ovšem s tím, jak se do Mazeri a Etseri dostat z Mestie. Za včas jsme si nezjistili, že většina autobusů a dodávek odjíždí z náměstí už v 8 hodin a do centra jsme dorazili vesele kolem desáté. Nikdo z přítomných řidičů nejevil o náš transport zájem, nebo chtěli naprosto nepřijatelné částky. Nakonec jsme jednoho starého řidiče přemluvili, aby nás (4 osoby) za 80 GEL na požadované místo dopravil.

10. den – Mazeri – ledovec Ushba – Mazeri

Druhý den jsme nalehko vyrazili k ledovci Ushba. Vypadalo to jako jednoduchý výlet, ten se však v půlce změnil na náročný sportovní výkon. Pokud se k Ushbě vydáte, počítejte s tím, že budete muset překonat nezanedbatelné převýšení. Cestou zpátky zase dáte pokouřit kolenům. Kdyby vám do toho zapršelo, tak pojedete z kopce jak po másle. Byl to sice náročný, ale moc hezký trek s atraktivními výhledy na celé údolí a okolní hory. Mapa treku a GPS souřadnice ke stažení.

11. den – Mazeri – Guli Pass (jezera Koruldi)

Příštího dne jsme se vydali dobít Guli Pass (2953m). Čekalo nás ďábelské převýšení a doufali jsme, že cesta bude nějak rozumě značená. První část byla z hlediska orientace snadná, ale v okamžiku, kdy začalo opravdu prudké stoupání, nebylo snadné se v záplavě dobytčích stezek vyznat. Drželi jsme se tedy GPS souřadnic a ty nás vždy navedly správným směrem. Na vrchol jsme dorazili vyčerpaní, spálení od slunce doštípaní od hmyzu, kterého se nešlo zbavit dokonce ani na vrcholu. Zhruba 100 výškových metrů za vrcholem jsme se opět rozdělili. Půlka nás zůstala na místě (bylo zde hezké místo na táboření a čistá voda z potoku), druhá půlka se rozhodla pokračovat dál k jezerům Koruldi. Tu noc jsme zažili bouřku jak z Hollywoodských trháků, byla to noc velkolepé hrůzy. Nahrané GPS souřadnice treku ke stažení.

12. den – Guli Pass (jezera Koruldi) – Mestia

Po pětihodinové bouři jsme se vydali k jezerům Koruldi také. Cesta vypadala naprosto jasně, bohužel za cca 0,5 km jsme dorazili k místu, kde ve velmi strmém místě rozděluje potok kopec na dvě části. Tohle místo bylo extrémně nebezpečné. Spára byla vystlaná velkým sněhovým jazykem, který už den před tím (dle druhé skupiny) byl jen velmi obtížně překonatelný. Po celonoční průtrži mračen se spousta sněhu odplavila a průchod se rovnal nerozumnému hazardu. Rozhodli jsme se tedy vrátit nazpět a do Mestie sejít alternativní cestou podél potoka, mezi opuštěnými salašemi. Nebyl to příjemný sestup. Procházeli jsme 2 metry vysokými poli kopřiv a hejny komárů. Stezky se ztrácely, ale GPS nás podržela. Trvalo nám 4 hodiny, než jsme sešli dolů na silnici a něco přes hodinu trvala cesta zpátky do Mestie. GPS souřadnice tohoto treku ke stažení na tomto odkazu. V centru Mestie jsme se potkali s přáteli, kteří nocovali u jezer Koruldi. Ani oni si to neužili jak doufali, neboť Koruldi jezera byla napůl vyschlá a do zbytku vody vypouštěl dobytek exkrementy.

13. den Mestia – Kutaisi

Další den jsme se přesunuli do Kutaisi. Pro transport jsme opět využili služby Georgian Bus, avšak na rozdíl od první jízdy (postarší zkušený řidič), jsme jeli s mladíkem, který trochu přecenil své síly. Těsně před tím, než jsme nastupovali, přivezl do Mestie skupinu cestovatelů (tz. absolvoval pětihodinovou jízdu) a pak bez jakéhokoliv odpočinku vezl nás. Řídil nebezpečně rychle, a už po hodině se mu začaly zavírat oči. Museli jsme ho nutit dělat pauzy a naší omezenou ruskou slovní zásobou ho nutili konverzovat, aby se s námi nezřítil někde ze skály. Když jsme přijeli do Kutaisi, tak už regulérně za jízdy 30 minut spal. Vystoupili jsme poblíž Kutaisi Park a našli ubytování cca 600 metrů od centra na ulici Tsereteli. Je tam takový dvorek se třemi hostely, celé se to tam jmenuje Hostel center (je zde např. Hostel Paradise Road). Ceny se pohybují okolo 20 GEL/osoba/noc.

14. den – Kutaisi – odpočinek, památky a nákupy

Navštívili jsme Bazar, katedrálu Bagrati a místní lunapark Besik Gabashvili Park (výborná raritka).

15. den – Kutaisi – letiště

Na letiště jsme se dostali chvíli před půlnocí. V Kutaisi jsme odchytili taxi a usmlouvali cenu na 30 GEL pro všechny 4 osoby dohromady (víc LARI už nám totiž nezbylo). Ráno v 6 hodin jsme sedli do letadla a hurá domů.

GPS souřadnice ke stažení a další užitečné odkazy

Všechny články o treku ve Svanetii

Gruzínský Kavkaz – Treky ve Svanetii - díl 1. - příjezd a základní informace
Gruzínský Kavkaz – Treky ve Svanetii - díl 2. - přeprava a itinerář cesty do Ushguli
Gruzínský Kavkaz – Treky ve Svanetii - díl 3. - itinerář cesty, GPS souřadnice a mapy ke stažení

Původní článek v angličtině naleznete na tomto odkazu.