1. Pandemie
Pandemie je jako epidemie, ovšem v mnohem širším měřítku. Tohle už ale dnes ví každý malý František. Není to totiž zase tak dávno, co naši planetu doslova paralyzoval Covid.
Oproti jiným pandemiím v minulosti, třeba moru nebo španělské chřipce, však byl Covid jen slabý čajíček, jakkoliv lidstvo dostal do velkých potíží.
V budoucnu se však mohou prosadit mnohem nebezpečnější viry. A jeden z nich možná dokáže lidstvo zcela vymýtit.
Sice v současnosti disponujeme technologiemi a léky, o kterých si mohly minulé generace nechat jenom zdát, na druhou stranu se nakažlivé nemoci díky propojenosti světa šíří mnohem rychleji než kdykoliv předtím.
Na úplném počátku stačí pouze několik málo nakažených jedinců k tomu, aby se viry rozšířily po celém světě.
Hodně laiků se přitom domnívá, že katastrofa hrozí hlavně ze strany nemocí, které dokáží zabíjet rychle. Chyba lávky. Pokud se choroba projeví během pár hodin po nákaze, z epidemiologického pohledu se dá řešit poměrně snadno.
Mnohem horší by byl virus, který začne dělat v organismu neplechu až několik dní po nakažení. Takto se dokázal prosadit třeba výše zmíněný Covid.
2. Změny klimatu
Také změna klimatu může mít pro lidské pokolení velmi neblahé následky. Lidstvo kvůli němu asi nevyhyne, nicméně zavedené pořádky se mohou zhroutit.
Stačí, když bude postupovat tání ledu v Antarktidě. Tím se zvedne hladina oceánů, což zase ovlivní mořské proudy, které pak budou mít vliv na spoustu dalších věcí.
Když se to všechno nakonec sečte, část planety bude zatopená, část bude trpět pod příkrovem zimy a část se zase bude muset dnes a denně potýkat s velmi silnými hurikány a tornády.
V konečném důsledku budou tyto změny znamenat migraci, kterou tato planeta doposud nezažila a samozřejmě tím i pád současné civilizace.
3. Technologie
To, co nám dnes pomáhá, nás může jednoho krásného dne zničit. Dobrým příkladem je třeba umělá inteligence. Ta je sice v současnosti stále v plenkách, nicméně každým rokem je efektivnější.
Někdy v budoucnu může teoreticky nastat situace, kdy počítače vyhodnotí, že by bylo fajn odpálit na nepřítele pár atomových hlavic.
Co by asi následovalo není potřeba příliš popisovat. Můžeme jen doufat, že nikoho nenapadne nechat AI spravovat jaderné zbraně.
Časté otázky
Jaké jsou nejpravděpodobnější scénáře konce světa?
Článek uvádí tři: pandemii, změnu klimatu a technologii, například umělou inteligenci. Přidává k nim i hackerský útok na elektrickou síť.
Proč je nebezpečný virus s pozdním nástupem příznaků?
Nemoc, která se projeví během pár hodin po nákaze, se dá epidemiologicky řešit poměrně snadno. Mnohem horší je virus, který začne dělat neplechu až několik dní po nakažení, jako covid.
Jak by změna klimatu ohrozila civilizaci?
Lidstvo kvůli ní asi nevyhyne, ale zavedené pořádky se mohou zhroutit. Tání ledu v Antarktidě zvedne hladinu oceánů a změní mořské proudy, což povede k migraci, jakou planeta nezažila.
Může umělá inteligence ohrozit lidstvo?
Článek varuje před situací, kdy by počítače vyhodnotily, že je dobrý nápad odpálit na nepřítele atomové hlavice. Dnes je umělá inteligence podle textu stále v plenkách, ale každým rokem efektivnější.
Apokalyptické scénáře
Dosti nepříjemně si můžeme ale zavařit i my sami, třeba pomocí vyřazení elektrické sítě z provozu prostřednictvím hackerského útoku. Vzhledem k tomu, co všechno je dnes na elektřinu, bychom se během krátké chvíle mohli ocitnout ve středověku.
Dnes samozřejmě není možné takto zničit celou energetickou síť státu, natož pak celého kontinentu, či dokonce světa. Kdo však může vědět, jestli to nebude možné o pár desítek let později? S tím, jak se všechno neustále propojuje, to není úplně nereálné.
Je vysoce pravděpodobné, spíše zcela jisté, že kompletní vyhlazení se lidstvu nevyhne. Není tedy důležité přemítat nad tím jestli, ale spíše jak a kdy.
