Možná proto se Rod draka, nejnovější seriálový příspěvek ze světa Písní ledu a ohně, připravoval tak dlouho. Tvůrci nechtěli opakovat chyby svých předchůdců, a tak si dali pěkně na čas. Povedlo se?
Návrat do Západozemí
Není potřeba chodit dlouho okolo Železného trůnu. Rod draka pozitivně hodnotí jak diváci, tak i kritici. Návrat se povedl na jedničku s hvězdou, a to hlavně proto, že se seriál vrátil ke svým kořenům.
Řeč je nejen o zasazení děje, který se odehrává zhruba dvě století před původním seriálem i knižní sérií, ale rovněž i o inteligenci scénáře.
Ke konci Her o trůny byla tvůrcům vyčítána velká uspěchanost, špatná práce s postavami a příliš velký důraz na megalomanské trikové scény. Tak toho se divák v Rodu draka rozhodně nedočká, tedy až na ty trikové scény, které jsou však dávkovány v mnohem menších porcích než minule.
Jak již bylo naznačeno výše, Rod draka není přímým pokračováním minulého seriálu, ale jeho prequelem. Nový počin vycházející z dílen HBO se tentokrát nezaměřuje primárně na rod Starků či Lannisterů, ale hlavní roli zde hrají Targaryeni, toho času na vrcholu své moci. V seriálu nezpochybnitelně vládnou celému Západozemí.
Ovšem pozor, není to žádná nuda. I když v této době nemá žádný z hlavních rodů ambice/sílu všemocné albíny sesadit, o Železný trůn se zde bude hrát stejně.
Tentokrát však o něj budou bojovat samotní Targaryeni mezi sebou, konkrétně králova dcera Rhaenyra a králův bratr Daemon.
Sex, krev a draci
Seriál vychází, stejně jako jeho předchůdce z knižní předlohy J.R.R. Martina. Sice čerpá i z Písní ledu a ohně, nicméně největším zdrojem inspirace je v tomto případě kniha Oheň a krev. A inspirace je vhodně zvolené slovo, jelikož seriál se v mnohém odlišuje.
Původně totiž během Tance draků, jak se targaryneské občasné válce v Západozemí také říká, proti sobě nastoupila Rhaenyra a Aegon II, její nevlastní bratr.
Změn je v seriálu oproti knižní předloze samozřejmě vice, avšak kdo není vyloženě hnidopich, rozhodně zklamán nebude.
Stále se jedná o dílo, ve kterém se nešetří sexem, krví a samozřejmě také draky. Ani dvě staletí před uchvácením Železného trůnu Robertem Baratheonem nežily v Západozemí žádné měkkoty, které by své spory řešily pěveckými souboji na folkových festivalech.
Má vše, co má mít
Jedná se o propracovanou záležitost jak po technické, tak i scénáristické a samozřejmě rovněž herecké stránce. V tomto ohledu není seriálu moc co vytknout.
Je otázka, kam se bude děj ubírat v dalších řadách, které se již chystají. Jestli si ale seriál zachová stejnou kvalitu jako doposud, milovníci intrik, potoků krve i obnažených těl se mají na co těšit.
