Velká čínská zeď

Monumentální projekt prvního čínského císaře

Velká čínská zeď nebyla postavena v jednom časovém období. Průběžně se budovala a vylepšovala po dlouhá staletí. Její začátky lze vystopovat do 3. století př.n.l. Tehdy se dostal k moci první císař sjednocené Číny jménem Čhin Š´-chuang-ti pocházející z dynastie Čchin.

Za projektem nestála žádná malichernost prvního čínského panovníka, nýbrž potřeba ochránit svou novou říši. Tu totiž ohrožovaly různé kočovné kmeny, zvláště pak Hunové. Masivní stavba měla tedy v první řadě sloužit jakožto val proti těmto nájezdníkům.

Zároveň zeď fungovala jako symbol. Byla totiž hranicí mezi čínským a barbarským světem. Podobně tomu bylo například u římského Hadriánova valu.

Průběh stavby

Je evidentní, že postavit něco tak robustního muselo být hodně náročné, a hlavně drahé. Navíc bylo nezbytné zabezpečit nově vzniklou říši v co možná nejkratší době. 

Z toho důvodu se ke stavbě používaly hlavně materiály, které byly na místě k dispozici. Proto také neměla na začátku zeď žádnou unifikovanou podobu. Jedna část tak byla vytvořena z kamenných kvádrů, další například z hlíny či dokonce z rákosu. Používalo se zkrátka vše, co bylo po ruce.

Stavitelé

Za návrhem Velké čínské zdi samozřejmě stáli zkušení inženýři. Samotní stavitelé, kteří museli odvést největší penzum práce, se pak hlavně na začátku rekrutovali převážně z běžných obyvatel říše.

První císař chtěl mít stavbu hotovou co možná nejdřív, a tak k budování zdi prý najednou donutil až 3,5 milionu svých poddaných. Tato masa lidí tehdy představovala zhruba dvě třetiny obyvatel říše. I proto se řada historiků domnívá, že jsou tato čísla nadhodnocená.

Každopádně císař požadoval po svých poddaných maximální výkon, což si vyžádalo obrovské množství lidských životů. Odhaduje se, že v první fázi stavby zahynulo kvůli různým nehodám a špatným pracovním podmínkám okolo půl milionu dělníků.

Jak šel čas, zeď rostla a prodlužovala se. Za dynastie Ming, která vládla od 14. až do 17. století n.l. se zeď ve větší míře vylepšovala naposled. Tehdy však již na ní pracovali víceméně pouze vojáci se zručnými řemeslníky. Ti už nefungovali jako nevolníci, ale dostávali za svou práci dobře zaplaceno. 

Za dynastie Ming, která vládla od 14. až do 17. století n.l. se zeď ve větší míře vylepšovala naposled. Tehdy však již na ní pracovali víceméně pouze vojáci se zručnými řemeslníky. Ti už nefungovali jako nevolníci, ale dostávali za svou práci dobře zaplaceno.