Rychlý a přesný zásah
Působením adrenalinu se v těle spouští proud reakcí, které mají vliv na všechny orgány v těle. Krev se začne rychle soustřeďovat do životně důležitých orgánů.
Oproti tomu ostatní orgány strádají. Cílem je jediné. Zajistit orgánům, jakými jsou mozek, srdce a plíce, dostatek kyslíku. Potní žlázy se aktivují, zorničky se rozšiřují, zlepšuje se ventilace průdušek a plic. Cukr je přesměrován do buněk a svalů.
Celý proces může probíhat jen na základě dobře sehrané spolupráce. Hormonální systém úzce spolupracuje s nervovým systémem. Mozek sám řídí činnost mnoha žláz v těle. V hypotalamu doslova na vyžádání vylučují neurony hormonální látky do nedaleké hypofýzy. Ta sama o sobě upravuje krev, která tudy protéká tím, že do ní uvolňuje potřebné hormony.
Nadledvinky jsou umístěné na vrchní části ledvin. Buňky jejich dřeně jsou tvořené z pozměněných neuronů vegetativního nervového systému. Regulují činnost vnitřních orgánů nezávislé na lidské vůli. V těle umí syntetizovat adrenalin a v menší míře i noradrenalin. Žádné jiné buňky v těle adrenalin vyrobit neumí.
První posel stresové situace
Adrenalin ovlivňuje činnost miliard buněk v těle. Ty na jeho příchod reagují velmi rychle a díky tomu je v těle navozený stav pohotovosti. Během pár sekund dochází k fyziologickým změnám v mnoha orgánech, které jsou připraveny bojovat nebo utéct.
Pokud je člověk v klidu, bývá hladina adrenalinu v krvi okolo 10 nanogramů na litr. Jakmile se objeví stresový stav, zvyšuje se i na 500 nanogramů na litr. Pro představu při sportu je adrenalin v krvi přítomný okolo 50 nanogramů na litr.
V dnešní době, kdy je každý vystavený mnoha stresovým situacím denně, je adrenalin vyplavovaný do krve poměrně často.
Pokud však tělo stresovou situaci nevyřeší aktivním pohybem, dochází k chronickému stresu, který může poškodit srdečně-cévní soustavu a vést až k infarktu. Reakce těla zahrnuje zvýšení srdeční frekvence, rozšíření dýchacích cest, mobilizaci energetických zásob ve svalech, játrech a tukových tkáních a rozšíření zornic.
Časté otázky
Kde se v těle tvoří adrenalin?
V buňkách dřeně nadledvinek, které sedí na vrchní části ledvin. Žádné jiné buňky v těle adrenalin vyrobit neumí, v menší míře tam vzniká i noradrenalin.
Co adrenalin dělá s tělem?
Navodí stav pohotovosti. Krev se soustředí do mozku, srdce a plic, zrychlí se srdce, rozšíří se zorničky i dýchací cesty a cukr se přesměruje do buněk a svalů.
Jak vysoká je hladina adrenalinu při stresu?
V klidu je okolo 10 nanogramů na litr krve, při stresu stoupne až na 500 nanogramů na litr. Při sportu je to zhruba 50 nanogramů na litr.
Proč je dlouhodobý stres nebezpečný?
Když tělo stresovou situaci nevyřeší aktivním pohybem, vzniká chronický stres. Ten může poškodit srdečně-cévní soustavu a vést až k infarktu.
Adrenalin - bojovník s rychlým startem
Adrenalin nastupuje při stresu. Krev při něm zásobuje životně důležité orgány, kterými jsou plíce, srdce, játra a mozek. Od ostatních orgánů je krev odebírána ve prospěch ostatních. Přijďte si otestovat reakce svého těla na adrenalin v našem zážitkovém programu Vzpoura strojů a poznejte účinky adrenalinu na vlastním těle.
