Od poezie k typické detektivní zápletce
Lidé odjakživa milovali hádanky a záhady, které dráždí mozek. Možná právě proto se na výsluní dostala i detektivka. Za jejího zakladatele je považován Edgar Allan Poe, mistr hororu a autor slavné básně Havran.
Tu prý komponoval specifickým, velmi racionálním způsobem, odzadu dopředu. V podstatě šlo o deduktivní postup, příznačný pro policejní vyšetřování.
Není proto divu, že jej styl jeho práce dovedl až k povídce s touto tématikou. Jmenovala se Vraždy v ulici Morgue a vyšla v roce 1841. Nesla přitom rysy, které se pro žánr staly typické – geniálního, ovšem excentrického detektiva, málo schopnou policii a zápletku, která vstoupila do dějin jako „záhada zamčeného pokoje“.
Další výstřední vyšetřovatel na scéně
Edgar Allan Poe sice položil základy detektivního žánru, jeho následovníci na sebe ale nechali čekat poměrně dlouho. Až v roce 1866 vyšel román Případ vdovy Lerougeové.
Jeho autorem byl francouzský spisovatel Émile Gaboriau, který tu stvořil dalšího podivínského detektiva, pana Lecoqa. Tento hrdina, milující převleky, pronásledoval zločince ještě v dalších čtyřech knihách.
Stal se inspirací pro jinou postavu, která ho nakonec zcela zastínila. Nebyl jí totiž nikdo jiný než slavný Sherlock Holmes.
Milovaný čtenáři, nenáviděný autorem
Počátky detektivky byly možná poněkud nesmělé, to však definitivně změnil jediný muž. Sir Arthur Conan Doyle stvořil hrdinu, který se stal kultem. Doyle přitom toužil psát „vážnou“ literaturu, k níž detektivka v té době rozhodně nepatřila. Sherlocka Holmese stvořil čistě jako kalkul, protože potřeboval peníze.
Slavil s ním takový úspěch, že musel v psaní pokračovat i přes obrovskou nechuť, kterou ke svému duchovnímu dítěti pociťoval.
Na Doyleovy seriózní romány svět paradoxně dávno zapomněl. Sherlock Holmes se naproti tomu stal symbolem detektivního žánru.
Ten se s léty rozrostl v nepřeberné množství směrů, v nichž se postupně začaly objevovat i nové rysy – detailní popis kriminalistické práce, propracovaná psychologie postav nebo milostné zápletky. Nikdy však nechybí pořádná porce napětí a dobrodružství.
Největší záhada detektivního světa
O detektivku se ve své době pokusil i slavný britský romanopisec Charles Dickens. V roce 1869 začal pracovat na románu s názvem Tajemství Edwina Drooda. Mladý hrdina Edwin v něm záhadně zmizí a spekuluje se, že byl zavražděn. Kým? To se nikdy nedozvíme, neboť práci na knize přerušila autorova smrt v roce 1870.
Později se vyrojila celá řada autorů, kteří se příběh pokoušeli dokončit. Zdali se jim podařilo odhalit skutečného vraha, tak jak ho zamýšlel sám Dickens, zůstane navždy zahaleno tajemstvím.
