Makedonská falanga
Falanga byla velice úspěšná vojenská formace, kterou používaly převážně řecké starověké státy. Vojáci v těchto formacích byli vyzbrojeni mečem a štítem, ovšem nejsilnější zbraní každého falangisty bylo dlouhé kopí. Díky tomu vypadala falanga zepředu jako mohutný ježek, jehož bodliny každého agresora dokázaly pořádně potrápit.
Makedonská falanga však měla pár vylepšení. Na rozdíl od svých řeckých konkurentů byli Makedonci mnohem lépe vycvičeni, a proto měli také velmi dobrou disciplínu. A disciplína byla pro falangu naprosto klíčová. Bez ní se jednalo jen o bandu chlapů s dlouhým kopím.
A kopí bylo dalším prvkem, kterým se makedonská falanga od té řecké odlišovala. Makedonští vojáci byli totiž vyzbrojeni sarissou, jež dosahovala délky až sedm metrů. Alternativa řecké konkurence bylo dlouhá maximálně 3 metry.
Díky tomu dokázali Makedonci zasahovat svého nepřítele ještě dřív, než se dokázal přiblížit na délku svých zbraní. Není tak vůbec divu, že Alexandr Veliký dokázal se svou falangou dobýt většinu tehdy známého světa.
Římská legie
Zatímco říše Alexandra Velikého měla jen jepičí život, Řím dokázal svrchovaně vládnout starověkému světu po mnoho staletí. A vděčil tomu hlavně svým legiím.
V dobách, kdy byl Řím ještě mladým královstvím, používaly jeho armády falangu. Postupem času však Římané zdokonalovali svou armádu, až vytvořili efektivní systém legií, které dokázaly ovládnout celé středomoří.
Standardní výbavou každého legionáře byl podlouhlý štít scutum, krátký meč gladius a oštěp jménem pilum. Každá z těchto zbraní byla extrémně efektivní, avšak tím nejdůležitějším faktorem, který definoval římské legie, byla disciplína. Aby dokázala legie fungovat na sto procent, musela být v pevné formaci. A toho bez disciplíny dosáhnout nešlo.
I proto byli legionáři běžně velmi tvrdě trestáni. Ve výjimečných případech se dokonce římští vojevůdci uchylovali k tzv. decimaci, kdy byl každý desátý voják ubit svými druhy ve zbrani.
La Grande Armée
Francouzská armáda patří k těm nejlepším na evropském kontinentu, nicméně se nedá říci, že by se jednalo pro aktuální velmoci o velkého strašáka. Na začátku devatenáctého století tomu však bylo trochu jinak. Pod vedením císaře Napoleona dokázala La Grande Armée rozdrtit víceméně všechny své evropské konkurenty.
Důvodem nebyla jen velikost tehdejších francouzských ozbrojených složek, ale také moderní přístup k taktice a novátorské používání dělostřelectva. Zásadní také byla špičková logistika.
Hlavně proto mohl Napoleon na vrcholu své moci vládnout celé Evropě.
Žel i géniové dělají špatná rozhodnutí. Osudovou chybou Napoleona byla invaze do Ruska, kde valná část jeho úžasné armády umrzla.
Časté otázky
Čím se makedonská falanga lišila od řecké?
Makedonci byli lépe vycvičení a měli lepší disciplínu. Místo kopí dlouhého maximálně 3 metry nosili sarissu dlouhou až sedm metrů a zasáhli nepřítele dřív, než se k nim přiblížil.
Jak vypadala výbava římského legionáře?
Tvořil ji podlouhlý štít scutum, krátký meč gladius a oštěp pilum. Nejdůležitější ale byla disciplína, protože legie fungovala jen v pevné formaci.
Co byla decimace v římské armádě?
Výjimečný trest, při kterém byl každý desátý voják ubit svými druhy ve zbrani. Římští vojevůdci se k němu uchylovali jen ve výjimečných případech, legionáři byli běžně velmi tvrdě trestáni.
Proč byla Napoleonova armáda tak silná?
Zásadní byla moderní taktika, novátorské používání dělostřelectva a špičková logistika, ne jen velikost armády. Osudovou chybou se stala invaze do Ruska, kde valná část armády umrzla.
Říše vznikají a zanikají
Některé trvají jen krátce, jiné fungují stovky let. Na začátku každé říše však vždy stála armáda, která byla ve své době něčím výjimečná.
A to platí jak pro makedonskou falangu, tak i pro římskou legii a francouzskou La Grande Armée.
