Stacionární vesmír
Teorie stacionárního vesmíru zde byla už před Velkým třeskem a mezi některými odborníky se dlouhou dobu brala jako jediné možné racionální vysvětlení. I v tomto případě se kosmos neustále rozpínal, avšak při zachování konstantní hustoty.
Navíc stacionární vesmír by neměl mít ani začátek, ani konec. Měl by se formovat a zanikat v jednom nikdy nekončícím cyklu.
Tato teorie vyšla z hlavy Jamese Hopwooda Jeanse a velmi záhy po její zveřejnění si našla celou řadu příznivců v čele s tehdy známými kosmology Fredem Hoylem, Hermannem Bondim a Thomasem Goldem.
Myšlenka stacionárního vesmíru však začala s příchodem teorie Velkého třesku upadat, a to hlavně pro velké množství logických nedostatků.
Vesmír v černé díře
Černé díry známe jako nenasytná monstra, která jsou schopna pohltit nejen celé hvězdné soustavy, ale zároveň také samotné světlo. Tak brutální gravitaci ve své blízkosti generují.
Kdyby však měli pravdu pánové Raj Pathria a Irving John Good, klasická černá díra by byla doslova ničím ve srovnání s tou, ve které by se měl nacházet náš vesmír.
Výše zmínění vědci totiž vymysleli teorii, ve které existuje nespočet gigantických černých děr, z nichž každá má svůj vlastní kosmos.
Tato teorie do jisté míry funguje v rámci matematických vzorců, avšak není možné ji jakkoliv prakticky ověřit. Jak známo, černé díry pohlcují i světlo a my tedy nemáme možnost nakouknout za horizont událostí a zjistit, zdali se za ním nachází další vesmíry podobné tomu našemu či nikoliv.
Časté otázky
Co říká teorie stacionárního vesmíru?
Vesmír se rozpíná při konstantní hustotě a nemá ani začátek, ani konec. Vznikla z hlavy Jamese Hopwooda Jeanse a prosazovali ji Fred Hoyle, Hermann Bondi a Thomas Gold.
Proč teorie stacionárního vesmíru upadla?
S příchodem teorie Velkého třesku, hlavně pro velké množství logických nedostatků.
Může být náš vesmír uvnitř černé díry?
Tuto teorii vymysleli Raj Pathria a Irving John Good: existuje nespočet gigantických černých děr a každá má vlastní kosmos. V matematických vzorcích do jisté míry funguje, prakticky ji ale ověřit nejde.
Je náš vesmír jen simulace?
Je to jedna z teorií, podle které náš kosmos netvoří atomy, ale jedničky a nuly. Její popularita raketově vzrostla po filmu Matrix. Vyžadovala by ale dostatečně silný počítač, jehož možnosti si dnes sotva umíme představit.
Uměle vytvořený virtuální vesmír
Většina teorií počítá s přírodním vznikem vesmíru, avšak existují i myšlenky, že náš kosmos není tvořen atomy, nýbrž jedničkami a nulami. Zkrátka a dobře, je dost možné, že žijeme ve virtuální realitě a vše okolo nás bylo někým či něčím uměle vytvořeno.
Tato teorie není žádnou novinkou. Její popularita však z pochopitelných důvodů raketově vzrostla až po premiéře filmu Matrix, který se právě tímto tématem zabýval.
Aby však mohla vzniknout takováto simulace, musel by být sestrojen dostatečně silný počítač, jehož výpočetní možnosti si dnes umíme jen sotva představit. Na obyčejném PC bychom asi náš vesmír jen tak nerozjeli.
Ať už byl vesmír stvořen Velkým třeskem, nebo ne, za našich životů se pravděpodobně skutečnou pravdu nedozvíme. A je dost možné, že ani za tisíce let, bude-li lidstvo vůbec ještě existovat, nebudeme mít stoprocentní jistotu, komu či čemu vůbec za náš kosmos vděčíme.
