Nese jméno po bohu války Martovi. Jako čtvrtá planeta naší Sluneční soustavy má dva měsíce Phobos a Deimos. Její povrch je pevný, horninový a je na něm možné rozpoznat impaktní krátery, hluboké kaňony i vysoké sopky. Mars je znám snad jako lidstvo samo. Už staří Řekové, Egypťané i Babyloňané si ho na nebi všimli. Také dnes tuto rudou planetu můžeme pozorovat z povrchu zemského pouhým okem. Je to v době, kdy je Mars v opozici ke Slunci. V tuto dobu, kdy se Země nachází mezi oběma tělesy, je možné tohoto krasavce pozorovat na obloze po celou noc. Svou přezdívku dostala planeta po svém načervenalém zbarvení, kterou způsobuje zoxidovaná půda na povrchu planety.
Objevování vesmírů od prvopočátku počítá s planetou Mars
Rudá planeta se stala od prvopočátku objevování vesmíru jednou z těch, která průzkumníky přitahovala. Její výzkum tak na sebe nenechal dlouho čekat. Dodnes se přesně neví, zda na Marsu život existoval, nebo ne. Jedno je ale jisté. Meteorit AHL84001 nesl pozůstatky po jednoduchém životě. I když planeta měla hustou atmosféru a kapalnou vodu, vědci se domnívají, že podmínky vhodné pro život, zde panovaly jen chvíli. Všechna voda postupně zmrzla a tak by “život” na Marsu mohl existovat jen za předpokladu, že by zdroj energie pocházel odjinud než ze Slunce.
Kolonizace Marsu
I tak je Mars planetou, která lidem nedá spát. Kolonizace rudé planety je cílem mnoha studií a dostat lidi na tuto planetu je cílem mnoha expanzivně smýšlejících jedinců i organizací. Nejnovější předpoklady předpovídají, že za pouhé 2- 4 roky by na Marsu mohl udělat krok první člověk. Lidé by tam letěli 9 měsíců. Otázkou stále zůstává, zda je na Marsu možné vybudovat terraformace. To začleňuje soubor procesů, které člověku umožní žít na Marsu bez nutnosti používat ochranné prostředky.
Fakta o Marsu
Asi před 4 miliardami let v jeho atmosféře koloval kyslík. V roce 1610 ho poprvé pozoroval dalekohledem Galileo Galilei. První mapa Marsu byla nakreslena 1840. Autorem je Johann Heinrich Madler, který planetu pozoroval více než 10 let, než mapu nakreslil. První průlet kolem planety uskutečnil satelit Mariner 4 roku 1965. Teplota se zde pohybuje v průměru 63 stupňů Celsia pod bodem mrazu. Mars je oproti Zemi o více než 60 % lehčí.
Nejvyšší hora Sluneční soustavy
Na Marsu se nachází také nejvyšší hora Sluneční soustavy. Slunce zde zapadá s modrým nádechem a během roku zapadne 687 krát (přepočteno na pozemský rok). Půda je tvořena oxidem železa a na povrchu rudé planety probíhají největší prašné bouře ve Sluneční soustavě, které trvají i několik měsíců. V roce 2022 nejpozději by měl být Mars kolonizován. Už 100 000 lidí požádalo o cestu na Mars. Zpátky na Zemi cestovat nechtějí. Vědci chtějí Mars oteplit za umělého navození globálního oteplování. Uměle navození podmínek v laboratoři ukázalo, že lišejníky rostoucí na Zemi mohou přežít na Marsu.
Časté otázky
Proč je Mars červený?
Načervenalé zbarvení způsobuje zoxidovaná půda na povrchu planety. Půda je tvořena oxidem železa.
Kolik měsíců má Mars?
Dva, Phobos a Deimos. Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy a nese jméno po římském bohu války Martovi.
Existoval na Marsu život?
Dodnes se to přesně neví. Jeden meteorit nesl pozůstatky jednoduchého života a vědci se domnívají, že podmínky vhodné pro život tam panovaly jen chvíli, než všechna voda zmrzla.
Kdo a kdy poprvé pozoroval Mars dalekohledem?
V roce 1610 Galileo Galilei. První mapu Marsu nakreslil v roce 1840 Johann Heinrich Madler a první průlet kolem planety uskutečnil satelit Mariner 4 v roce 1965.
Mars - budoucí domovina lidstva?
Mars dostal jméno po římském bohu války. Je to čtvrtá planeta naší Sluneční soustavy a obíhají ji dva měsíce. Západ slunce je zde modrý a během pár let se na něj chystají i první lidé, kdy je plánovaná první kolonizace této rudé planety. Pokud chcete s předstihem ochutnat večírek v galaxii, neváhejte navštívit náš Večírek v předaleké galaxii - Mezihvězdná párty. Bude to jízda, nechte se překvapit a přijďte si ho s kolegy vyzkoušet.
