Strach ze smrti a nedostatek vitamínů
Piráti se často verbovali z řad námořníků. Život na vojenských lodích byl tvrdý a kapitáni trestali každý přestupek. Výjimkou nebylo bičování a polévání slanou vodou.
Není divu, že námořníky lákala snadná vidina zisku na pirátských lodích.
Jaké ale bylo jejich překvapení! Atmosféra na pirátských lodích se odvíjela od nálady kapitána. Někteří kapitáni byli dokonce ještě horší než ti sloužící pod vlajkou Jejího veličenstva.
Jídlo a voda navíc byly na příděl a posádka trpěla kurdějemi z nedostatku vitamínů.
K hladu a nemocem přičtěte strach ze smrti a dopadení. Piráti raději volili smrt vlastní rukou před dopadením královským námořnictvem.
Běžným trestem za pirátství bylo oběšení a vystavení jako varování. Smrti ale předcházelo tvrdé mučení.
Archeologické výzkumy také vyvrátily mýtus o rovnosti členů posádky. Zatímco kapitánské kajuty byly plné zlata a drahých kamenů, v místnostech pro posádku našli vědci pouze měděné ozdoby. Rovnostářství se na pirátských lodích příliš nepěstovalo.
Upravené lodě námořnictva
Pirátské lodě se od ostatních nelišily. Nebyl důvod – většina lodí původně sloužila v námořnictvu a piráti je uloupili jako kořist. Nový úlovek si ale upravovali na míru.
Třeba Sam Bellamy svoji loď Whydah obohatil o nadstandardní zbraňovou výbavu. V arzenálu kanónů nebyly pouze dělové koule – piráti stříleli také rozdrceným olovem a náboji do mušket. Drobné střepiny napáchaly škody na životech posádky, ale neponičily loď.
Výjimkou nebyly ani stavební úpravy lodi. Kapitáni strhávali veškerou nástavbu na palubě, čímž dosáhli hladkého prostoru pro pohodlný boj.
Demolici se nevyhnuly ani příčky v podpalubí. Tím se vytvořil prostor pro posádku a snadnou obsluhu děl.