Myšlenka, že by mohli létat sami bez pomocí stroje, vznikla až mnoho let později. Vývoj letectví však šel ruku v ruce s vývojem lidstva a vojenskými konflikty. Začalo to nevinně snem jednoho muže a skončilo to usilovným vývojem a snahou překonat čas i prostor a přemoci fyzikální zákony.
Čína: Kolébka létání, nebo jen pověst?
Jak jsme již řekli, prvními pokusy o létání byly ty v Číně, kde se do výšin vznesl drak. Jak už tomu ve vývoji lidstva bývá, i tento vynález měl sloužit vojenským účelům. První pověsti, které hovoří o vynesení člověka do výšin, pocházejí z 5. a 3. století př. n. l. Hovoří o generálovi, kterého nad nepřátelský tábor vynesl drak. On pak zpíval písně, kterými rozhodil morálku nepřátelského družstva. Zda tomu tak opravdu bylo, nebo je to pouze výplod něčí fantazie, dodnes nevíme.
Leonardo da Vinci a další
Za otce letectví je považován Leonardo da Vinci. Ten díky své neutuchající touze, veden svou múzou, nakreslil přes 150 modelů zachytávajících létací zařízení. Mezi nimi byl i vrtulník a padák. Jeho první pokusy pracovaly s myšlenkou, že ke vzletu stačí pouze síla člověka. Postupem času zjišťoval, že na to člověk nestačí. Proto se začal zabývat ideou pevného nepohyblivého křídla. Během svého života však žádný ze svých návrhů nevyzkoušel.
V 18. století začaly poprvé létat balony naplněné horkým vzduchem. Sestavili je bratři Montgolfierové a první let proběhl roku 1783. Na palubě tehdy cestovala ovce, husa a kohout. Všechna zvířata přečkala let ve zdraví. Neuběhl ani rok a první balón s lidskou posádkou drandil ovzduším Paříže. Nechybělo dlouho a světlo světa, tedy zatím jen na papíře, spatřila první vzducholoď, kterou navrhl v roce 1804 George Cayley.
Letecká katastrofa
O necelých 50 let později roku 1852 se ji podařilo zhmotnit Francouzi Henrimu Giffardovi, který do ní začlenil parní motor. Ten však neměl dost sil, aby ji zvedl do vzduchu. Až samotný vynález spalovacích motorů dal vzniknout třech typům vzducholodí - bez výztuhy, s výztuhou a celokovové. První celokovová vzducholoď LZ-1 hraběte Ferdinanda von Zeppelina byla dlouhá 140 m, avšak byla příliš pomalá. Postupným vývojem došlo k sestavení vzducholodě LZ 129 Hindenburg, která rok po jejím prvním vzletu celá shořela při přistání v New Jersey.
Vynález zážehového motoru v 19. století otevřel cestu letadlům dokořán. Začalo to bratry Wrightovými, kteří se poprvé vznesli motorovým letadlem pojmenovaným Flyer. Pokračovalo to Louisem Blériotem, který přeletěl kanál La Manche a největší skok přinesly obě světové války. Zvyšovala se rychlost letadel a jejich dolet.