Stříbro – zdroj bohatství a moci
Objev bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře koncem 13. století odstartoval nebývalý rozmach města. Během pár desetiletí se z hornické osady stalo druhé nejvýznamnější město Českého království hned po Praze.
Kutnohorský revír dával kolem roku 1300 zhruba třetinu produkce stříbra v celé Evropě. To mělo ohromný dopad na ekonomiku – český král Václav II. zavedl roku 1300 mincovní reformu a ve Vlašském dvoře začal razit nové stříbrné mince, proslulé Pražské groše.
Díky stříbru z Kutné Hory bohatla královská pokladna, financovaly se stavby, vojska i politický vliv země. Městu se přezdívalo „stříbrná pokladnice království“ a patřilo k motorům středověké ekonomiky regionu.
Architektura financovaná stříbrem
Nebývalé bohatství se promítlo i do vzhledu Kutné Hory. Ve 14. a 15. století zde vyrostly honosné stavby, které by ve městě takové velikosti jinak nevznikly.
Příkladem je chrám sv. Barbory – monumentální gotická katedrála, jejíž stavba byla zahájena roku 1388. Financovali ji místní měšťané a horníci jako výraz díků za bohatství z dolů a také určité soupeření s Prahou (podle legendy měl podobný chrám původně stát na Pražském hradě). Interiér chrámu zdobí motivy spjaté s hornictvím – najdeme tu fresky horníků nebo důlní nástroje vytesané v kameni.
Další perlou je Vlašský dvůr, původně královská mincovna a rezidence panovníků. Král Václav IV. nechal Vlašský dvůr na konci 14. století rozšířit a často v něm pobýval. Právě zde roku 1409 podepsal Dekret kutnohorský.
Stříbro financovalo i další památky – například Kamenný dům, honosné sídlo bohatého měšťana zdobené erby a sochami, nebo Kamennou kašnu z roku 1495, která dodnes stojí na náměstí jako připomínka infrastruktury středověkého města.
Celé historické jádro, vystavěné ze stříbra, tak říkajíc „čouhá z každé cihly“ – odráží slavnou éru, kdy Kutná Hora udávala tón středoevropské ekonomice.
Stříbrný boom a osudy města
Rozmach Kutné Hory byl úzce spjat se stříbrem – a stejně tak i její pozdější útlum. Ke konci 15. století začaly nejvydatnější žíly ubývat a těžba se stávala obtížnější.
Roku 1547 byla ukončena ražba Pražských grošů, protože stříbra nebylo dost. Město sice stále zůstávalo významné, ale postupně ztrácelo na lesku.
Další ránu přinesly husitské války (v roce 1421 husité vypálili cisterciácký Sedlecký klášter u Kutné Hory) a také morové epidemie. Stříbrná horečka odezněla, ale zanechala za sebou jedinečné dědictví: krásné stavby, bohatou historii a příběhy, které dnes obdivujeme.
Důlní činnost definitivně ustala až v 18. století, kdy byl uzavřen královský horní úřad a mincovna (1727). Kutná Hora se proměnila v poklidné provinční město. Naštěstí si ale uvědomila hodnotu svého dědictví – díky tomu se dochovala většina památek, které dnes společně s chrámem sv. Barbory tvoří památku UNESCO.
Stříbrná éra ožívá v Treasure Huntu
Při firemní hře Treasure Hunt Kutná Hora se váš tým vydá na trasu, která kopíruje stříbrnou historii města. Hráči se ocitnou v roli hledačů pokladů – stejně jako středověcí prospektoři hledali v kutnohorských skalách stříbrnou rudu, budou vaše týmy hledat virtuální poklady rozeseté kolem památek.
Celá hra využívá mobilní aplikaci TerraHunt, která je dostupná jak pro mobiy a tablety se systémm Android i iOS. Hra kombinuje GPS navigaci a historické zajímavosti: zatímco hledáte další „poklad“, čtete si krátké příběhy z historie Kutné Hory a plníte s týmem interaktivní úkoly.
Firemní teambuilding se tak stává i vzdělávacím zážitkem – zábavnou formou poznáte, jak stříbro utvářelo toto město.