Nonverbální komunikace jako součást úspěchu

Nonverbální komunikace jako součást úspěchu

Komunikace je důležitou součástí našich životů, jejím prostřednictvím získáváme všechny mezilidské kontakty, ať už ty osobní nebo pracovní, přátelské i nepřátelské. Mluvit se člověk naučí už jako malý, v průběhu života pak tuto schopnost kultivuje. Součástí naší řeči je však i neverbální komunikace, na kterou se bohužel často zapomíná.

Svět mimo slova

Naše věty doprovázíme mimoslovními signály často bez toho, abychom si to uvědomovali. Když jsme rozrušení, zvýšíme hlas, aniž bychom si to uvědomovali. Stejně tak popis cesty doprovázíme ukazováním rukou jaksi mimoděk. Pokud jsme v nepříjemné situaci, automaticky uhýbáme pohledem.

Příkladů je mnoho, důležité však je, že nonverbální komunikace je do značné míry podvědomá a na stejné úrovni ji vnímá i ten, s kým komunikujeme. Náš protějšek si nemusí vědomě všimnout, že se nám třesou ruce nebo se potíme, přesto vycítí, že jsme nervózní.

Kouzlo neverbální komunikace se naštěstí dá do značné míry ovládnout, vyžaduje to však soustředěnou práci člověka na sobě samém.

Komunikační dovednosti usnadní celý život, nicméně obzvlášť jsou potřeba při obchodních jednáních, pracovních pohovorech nebo když se člověk ocitne v pozici řečníka na nějaké konferenci, kurzu či veřejné akci. Na co si tedy dát pozor?

Řeč nejsou jen věty

Aniž bychom o tom přemýšleli, doprovází naše slova několik dalších věcí, které dávají naší řeči často jasnější význam než slova samotná. Je to tón, jakým mluvíme, hlasitost a rychlost naší mluvy nebo třeba odmlky, které v řeči děláme.

V situaci, kdy jsme nejistí, často mluvíme potichu; někdy chrlíme slova tak, že jim není rozumět, když chceme mít něco za sebou; a jindy se nám do hlasu vkrádá ironický podtón, když jsme podráždění.

Tip: Zkuste si nahlas říct jednu větu v různých obměnách – rozzlobeně, klidně, chladně, přátelsky… Uvidíte, jak se vám bude sama od sebe měnit barva, výška i tón hlasu.

Držení těla za tisíc slov

Chce-li člověk působit sebejistě a úspěšně, musí to dávat najevo všemi možnými způsoby. Žádná sklopená hlava, shrbená ramena ani ruce založené v nepřirozeném, obranném postoji.

Rovná záda, uvolněné svaly, pružné pohyby – dejte si záležet, ať každý pozná, že znáte svou cenu a nebojíte se ji dát na odiv. Za sebevědomý postoj se dá skrýt i trocha té nejistoty a obav, pokud je zamaskujete hrdým držením těla, nikdo nic nepozná.

Tip: Soustřeďte se na své tělo, narovnejte se pokaždé, když si na to vzpomenete. Správně dýchejte, dívejte se na svět s hlavou vztyčenou, brzy se to stane vaší přirozeností.

Důležitá gesta

Gestikulace je důležitou součástí projevu a nevyplácí se ji podceňovat. Prudká, nevypočitatelná gesta mohou působit nervózně a zmatečně, strnulé pohyby se zase zdají chladné a nepřátelské. Naopak klidná a důrazná gesta dokáží podtrhnout to, co je v řeči důležité, a napomoci pochopení sděleného.

Tip: Pokud se chystáte na nějaký projev, zkuste si ho říct před zrcadlem. Sledujte, jak působí vaše pohyby, pokuste se je sladit s obsahem řeči a dodat tak svým slovům váhu.

Okouzlete své posluchače

Základy rétoriky i mimoslovní komunikace je možné si osvojit na různých kurzech nebo studiem literatury seberozvoje. Nakonec se však vždycky jako nejdůležitější ukáže trénink. Překonejte svůj strach a nebojte se mluvit před lidmi, neostýchejte se pracovních a obchodních jednání – zkušenosti vám dodají sebevědomí a s ním už to půjde skoro samo.