Přes politickou kampaň k moci

Přes politickou kampaň k moci

V posledních letech nás volby do některého zastupitelského orgánu provázejí téměř neustále, díky sdělovacím prostředkům je můžeme sledovat i ve zbytku světa. A každé volby jsou doprovázeny kampaní, která na nás útočí ze všech stran. Kdy se však objevila a jak se vyvíjela?

Kde se vzala politická kampaň

Kampaň můžeme ve zkratce popsat jako cílenou snahu přesvědčit co nejvíc lidí, aby si koupili náš výrobek, věnovali se činnosti, kterou propagujeme, anebo – a o to jde v politické kampani – volili kandidáty, pro které je kampaň vedena.

Určitá forma kampaně nebo dokonce propagandy tu byla s lidstvem od začátku, nejčastěji souvisela s válkami nebo mocenskými souboji.

Možnosti cílených kampaní se značně rozrostly s vynálezem knihtisku a zvyšovaly se s jeho masivním rozšířením. Už v době třicetileté války se objevovala letáková kampaň cílená na široké masy.

Počátky politické kampaně u nás

Za první republiky u nás probíhala už v podstatě standardní politická kampaň – s letáky, setkáváním s voliči i velkými akcemi pro davy. Vzhledem k tomu že vlády v československém parlamentu nebyly právě stabilní, pokoušely se stany získat ve volbách co největší podíl na moci. A že negativní kampaň spojená s propagandou fungovala tehdy stejně dobře jako dnes, ukazují výsledky voleb v roce 1935, kdy zvítězila Sudetoněmecká strana vedená Konradem Henleinem.

Za druhé světové války nahradila politickou kampaň masivní propaganda – v rozhlase, v novinách, ve školách, všude ve veřejném prostoru. Nacističtí propagandisté dotáhli toto umění takřka k dokonalosti, jejich metody útočily na podvědomí i každodenní život a jejich vidění světa se tak lidem téměř samovolně zažíralo pod kůži, obzvlášť když „měkkou“ propagandu doprovázely tvrdé represe.

Zatímco po druhé světové válce přešla východní Evropa pod vliv Sovětského svazu, rozvíjel se v západním světě politický boj tak, jak jej známe.

Nixon versus televize

Zlomem ve vedení politické kampaně byl souboj o křeslo amerického prezidenta mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem. První televizní duel prezidentských kandidátů měl zásadní dopad na výsledky voleb – do té doby suverénní Nixon, začal po debatě výrazně ztrácet. A proč to? Kennedy si zavčas uvědomil důležitost televizního přenosu a připravil se na něj. Oproti staršímu a na první pohled unavenému Nixonovi, působil s širokým úsměvem a v dobře padnoucím obleku mladistvě, choval se velmi sebevědomě a na diváky zapůsobil svým typickým charismatickým projevem.

Tento televizní přenos naprosto změnil pohled, jakým se týmy politiků dívaly na kampaň, a televize se brzo stala hlavním médiem pro vedení politického boje. A tato skutečnost se změnila až s masivním rozšířením internetu.

Brexit v Británii a Trump amerických prezidentem

Podobný aha moment jako po zmiňované televizní debatě prožil svět krátce po sobě – po úspěšně vedených kampaních za brexit a za zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Jak tvůrci kampaně za brexit i Trumpův volební tým zacílili svá hesla na internet a podařilo se jim dostat k volbám i voliče, kteří si za normálních okolností připadali přehlížení a volit nechodili. Vlivem cílené a také personalizované kampaně na sociálních sítích se tak váhy překlopily k řešením a kandidátům, kteří se do té doby zdáli bez šance.

Především brexit však také osvětlil slabiny demokracie a referend – později se ukázalo, že se řada lidí, kteří volili pro odchod Británie z EU, rozhodovala na základě nepravdivých informací a často ani přesně netušila, o čem se v referendu hlasuje.

Štítky

Kampaň dělá vítěze

Dobře vytvořená kampaň je nutností pro každou moderní stranu. Pokud je správně zacílená, využívá tradiční i inovativní prostředky a kombinuje jak dostatek pozitivních témat, tak negativní vymezení vůči protistraně, je kampaň tím, co vyhrává volby. Voliči však musí být pozorní, aby nesedli politickým marketérům na lacinou vějičku.