Stres: Tichý zabiják (nejenom) na pracovištích

Stres: Tichý zabiják (nejenom) na pracovištích

Útok, nebo útěk? To jsou dvě fyziologické reakce člověka, pokud se ocitne ve stresu. Ten nastává ve chvíli, kdy jsme ve svém životě vystaveni okolním tlakům, které překračují naše možnosti a schopnosti se s nimi vyrovnat. Odborně se těmto tlakům říká stresory a jsou různého původu, například finančního, pracovního nebo i vztahového.

Přestože v dnešní době už nám obvykle nehrozí nebezpečí v podobě predátora či živelné pohromy (alespoň ne na území naší republiky), stresu ve společnosti přibývá. Přispívá tomu stoupající pracovní zátěž a tím větší odloučení od času s rodinou. Jsou na nás kladeny nároky v domácnosti. Společnost nám podsouvá, jak dokonale by naše těla měla vypadat. A mnoho dalšího…

V malých dávkách lze stresové situace zvládnout, například stanovením si postupných deadlinů. Dlouhodobý stres ale vede k vyčerpání našich energetických zásob. Dlouhodobý neřešený stres pak vede k rozvoji onemocnění. Mezi ty časté a závažné patří různé druhy srdečních chorob, vysoký krevní tlak, deprese, apod. V práci pak dochází k vyhoření jedince.

Stres na pracovišti

Na téma stresu v práci byla zhotovena řada studií, které přinášejí alarmující čísla. Například podle jedné britské studie jeden ze čtyř zaměstnanců v roce 2017 odešel z práce kvůli stresu. Ovšem to nejsou ta nejhorší čísla. 60 % respondentů této studie přiznalo, že stres z práce značně ovlivňuje kvalitu jejich spánku. Ve výsledku se tak cítí mentálně i fyzicky neschopní vykonávat své pracovním povinnosti standardním způsobem, jak by podle popisu práce měli.

Toto jsou nedávná čísla z Velké Británie. Jak to asi vypadá na českém trhu? I tady jsou známy některé indikátory charakterizující stresovou zátěž na pracovištích. Až 25 % zaměstnanců využilo pracovní volno k tomu, aby mohli řešit svou aktuální psychickou nepohodu.

Manažeři, majitelé a ředitelé firem by si měli uvědomit, že stres je tichým zabijákem efektivity zaměstnanců a často vede k odchodu klíčových lidí ze společnosti. Pokud jim zůstanou dlouhodobě vystresovaní jedinci, dříve či později u nich dojde k tzv. syndromu vyhoření.

Vytvořte si vlastní stress management

Každý z nás by si měl své stresory uvědomit a snažit se jim zavčas předcházet. Základem je správná životospráva, dostatečný spánek a čas na relaxaci. Pokud už se stres projeví, lze si často pomoci homeopatiky. Vyzkoušet můžete i některou z babských rad, jako například žvýkání celeru, pobrukování si veselých melodií či objímání s blízkou osobou. Jestliže není nikdo k dispozici, údajně pomáhá obejmout jen sám sebe. Doteky na těle způsobí uvolňování oxytocinu – hormonu, který v nás vzbuzuje pocit štěstí.

Manažeři firem by měli dbát na zdravý životní styl svých zaměstnanců, kontrolovat časy odpočinku a dopřát svým podřízeným školení a workshopy o prevenci vyhoření. V rámci nich se dozvíte specifická cvičení s důrazem na navození duševní pohody jedince. V neposlední řadě napomáhají klidu a psychické pohodě na pracovišti různě zaměřené teambuildingy.

Nedejte stresu šanci 

Dnešní uspěchaná doba, kde díky médiím je na nás vyvíjen neúměrný tlak na dokonalost, přispívá k rozvoji stresu mezi lidmi. Novodobými stresory jsou tak například pracovní zátěž, vztahy, rodičovství a další. Neléčený stres může v dlouhodobém horizontu vést k srdečním nemocem nebo syndromu vyhoření. Předejděte ve vaší společnosti odchodu zaměstnanců firemní akcí M*A*S*H, která je zaměřená na výcvik zvládání stresových situací.