Vánoční zvyky v čase dějin

Kategorie:
Vánoční zvyky v čase dějin
Vánoce jsou křesťanským svátkem a u nás jsou považovaný za nejvýznamnější svátek v roce. Dětmi pak za nejoblíbenější svátek, ať už jde o křesťany, nebo pohany. Je spojený s dobou adventní, která mu předchází a množstvím tradic a zvyků, které se liší krajinou i národem. Vánoční čas však nejsou jen ony tři svátky v roce, kdy se lidé obdarovávají, ale jde o období od adventu po Tři krále.
 

Štědrý den je lidmi odedávna považován za kouzelná den a je doprovázen mnoha tradicemi. Mezi ty, které vznikly už v 15. století, patří půst, pohoštění, příprava pleteného bílého pečiva, almužna, krájení ovoce, karnevalové průvody, koledování a taky pokládání slámy na podlahu. Ne všechny zvyky však vycházení z křesťanství. Naopak většina těch dnešních je pohanských.

Na Štědrý den i výprask

Štědrovečerní dárky jsou dětmi očekávané po celý rok. V každém kraji je však nosíval někdo jiný. V Německu to byl Christkindle, v Podkrkonoší rozdával dárky „Kristydle“, který se podobal andělovi. Na Vysočině to byla „štědrá bába“, která drobné dárky dávala do punčoch a sukýnek, které děti pověsily co nejblíže dveřím. Na Moravě chodíval Čaputa, který se pak ukazoval ještě na Nový rok. Ten byl obdařený býkovcem a každého výrostka, kterého potkal zbil, aby lépe rostl.

V 19. století Vánoce ještě nejsou spojené s vánočním stromečkem. Ten je sice na konci 19. století známý, ale zatím se ještě nerozmohl. V polovině 20. století je pak už nedílnou součásti domácnosti, ve kterých jsou děti. První vánoční stromečky se však věší od stropu špičkou dolů a jeho místo je nad stolem. Až později se staví tak, jak to známe dnes. Zdobí se jablky, rozinkami, oříšky a jinými dobrotami, které země vydala.

Večeři tvoří ovoce, jako jsou jablíčka, sušené ovoce a oříšky. Malou dřevěnou hračku pak dostávají děti jako dárek. Před tím, než však dětem Kristydle předá dárky, musí prokázat svou znalost modliteb, náboženství a biblické dějepravy. Mnohdy je to pořádná zkouška. Koledy dnes děti zpívají hlavně před stromečkem a jsou známé po celém kraji. Do 19. století koledují děti, studenti i žáci. Zpívají lidové písně včetně těch vánočních. Touto koledou si děti vydělávaly peníze. Ne vždy se však dočkaly odměny. Mnohdy jim byla odměnou i nějaká ta nadávka.

Jmelí pro polibek i bohatství

Jmelí přišlo až po stromečku. Objevilo se na konci 19. století, ale jako symbol čarodějnictví nebylo křesťany přijímáno. Jmelí s bílými kuličkami má do domácnosti přinést bohatství. Pod jmelím má muž povoleno ženu hubičkovat. Štěstí a bohatství přináší jmelí, které je darované.

Dnes jsou Vánoce spojeny s trochu jinými zvyky. Mezi ty nejčastější patří procházka, vypouštění kapra, lití cínu, rozkrojení jablka, pouštění svíček po vodě, zpívání koled, šupinka pod talíř a mnoho dalších, které se liší kraj od kraje. Mezi zvyky křesťanské, které jsou spojeny s historii, pak patří hlavně postní období a po vánocích také chození dětí dům od domu s doprovodem katecheta, kdy vybírají peníze. Nejznámější sbírkou u nás je tak Tříkrálová sbírka pořádaná katolickou Charitou. Napříč Evropou je pak známé rozdávání Betlémského světla.

Vánoční čas plný zvyků

Vánoční čas je nejočekávanější období roku, přinejmenším u dětí. Je spjat s tradicemi a veselím. Rodiny se scházejí, tráví společně čas a Ježíšek nosí dárky. Je to čas pohody, klidu a zábavy, který bychom si měli užít nejen doma, ale i s kolegy v práci. Vyberte si z nabídky zábavních programů pro vánoční večírky, nemůžete šlápnout vedle.