Dávné útočiště našich předků
Vysoký vstupní portál zející ve skále poutal pozornost lidí již od pravěku. Potvrzují to nesčetné archeologické nálezy z 19. a 20. století: pozůstatky ohniště, opálené kosti, střepy.
V roce 1909 objevil významný krasový badatel Karel Absolon celou další část jeskynního komplexu, takzvanou novou Kateřinskou jeskyni. O rok později se místo otevřelo veřejnosti. Dodnes se jedná o důležitou archeologickou a paleontologickou lokalitu, stejně jako o oblíbený turistický cíl.
Největší i nejstarší
Kateřinská jeskyně se může chlubit hned dvěma významným „nej“. Návštěvníci si tu mohou užít prohlídku největší zpřístupněné jeskynní prostory v naší zemi. Jmenuje se Hlavní dóm a má rozměry 95x44x20 metrů. Díky vynikající akustice je místo využíváno také ke koncertům.
Pravěkým lidem však kdysi patrně sloužilo jako svatyně. Duchovní obřady se podle vědců konaly před mohutným kamenem nacházejícím se na konci dómu. Jeho zvrásněný povrch (pro nějž dostal pojmenování „Mozek“) je totiž pokrytý podivnými kresbami v podobě černých čar.
Výzkumy ukázaly, že jsou staré zhruba 6200 let, což z nich činí nejstarší jeskynní kresby v České republice.
Fantastické útvary jako z pohádky
Z Hlavního dómu vybíhá takzvaný Medvědí komín. Tady v roce 1936 objevil opět Karel Absolon množství kosterních pozůstatků jeskynních medvědů. Ti místo pravděpodobně obývali v období pleistocénu.
Návštěvníky ale patrně nejvíce uhrane svojí krásou nová Kateřinská jeskyně. Matka příroda tu vyčarovala nevídaný úkaz pojmenovaný Bambusový lesík. Sestává z množství tenkých stalagmitů a stalagnátů vysokých několik metrů.
Uvidíte tu ale i celu řadu dalších útvarů – například „Dvě sovy“, „Ovečky pasačky Kateřinky“ nebo barevně nasvícenou „Čarodějnici“.
Návštěvnická trasa vede také do Dómu zkázy, prostory, kterou v minulosti patrně postihlo zemětřesení. Kvůli němu se zřítil strop a množství popadaných balvanů pod sebou pohřbilo krápníkovou výzdobu.
Jestliže vám po prohlídce zbyde ještě čas, vydejte se obdivovat třeba nedalekou propast Macochu nebo některé z dalších přírodních lákadel Moravského Krasu.
Pověst o nešťastné pastýřce
Kateřinská jeskyně dostala údajně své jméno po malé pastýřce Kateřince. Ta se měla se svým stádem ukrýt před bouří právě do nedaleké jeskyně. Jedna z oveček se jí ale ztratila kdesi v útrobách podzemních chodeb.
Dívka se ji vydala hledat, zabloudila a už nikdy nenašla cestu ven.
