Největší předbělohorské čarodějnické procesy

Největší předbělohorské čarodějnické procesy

V českých zemích dlouho čarodějnickým procesům příliš pšenka nekvetla. Jistě, občas bylo potřeba nechat zmrskat pár bylinkářek, případně popravit nebohou holku, která chtěla pomocí kletby získat pravou lásku. 

Vesměs se však jednalo o drobnosti, alespoň tedy ve srovnání se zbytkem kontinentu, kde se čarodějnictví potíralo v daleko větším měřítku.

To se však změnilo usednutím Habsburků na český trůn.

Nejen Boblig měl ruce od krve

Zatímco našinci byli po náboženské stránce velmi tolerantní, alespoň na svou dobu, Habsburkové byli velmi přísní katolíci, kteří svou víru rádi nutili ostatním. A tak byl český právní systém obohacen o inkviziční způsob vedení soudních procesů.

Díky tomu bylo od konce patnáctého století i u nás čarodějnictví chápáno jako těžký zločin.

Většina Čechů zná hlavně procesy z Jesenicka, na kterých se podílel nechvalně známý Jindřich František Boblig z Edelstadtu, a to díky filmu Kladivo na čarodějnice.

Ovšem nahánění čarodějnic ve velkém začalo ještě před začátkem Třicetileté války

Masakr ve Velké Bíteši

Zhruba padesát let před inkvizičním řáděním na Jesenicku se rozběhl čarodějnický hon ve Velké Bíteši. Přitom na začátku nic nenasvědčovalo tomu, že je zde zaděláno k masakru.

Vše začalo prostým obviněním z vraždy jisté Marty Doležalové. Ta měla údajně zabít svého pána, protože ji pravidelně bil. 

Ve své výpovědi ovšem přiznala, že na vraždu nebyla sama, ale pomohly jí dvě kamarádky. Ty během výslechu krom jiného uvedly, že se společně s obžalovanou Doleželovou ve volných chvílích zajímaly o magii, konkrétně o výrobu kouzelného prášku ze spálených mršin.

Rovněž přidávaly rosu do chlebového těsta, které pak dávaly do žrádla krávám, jež po takové svačině měly údajně více nadojit.

To samozřejmě vyšetřovatele začalo zajímat mnohem více než jednoduchá vražda. Jak výslechy pokračovaly, začaly do inkvizičního mlýnku na maso padat další a další ženy. Nakonec jich skončilo na hranici rovných dvacet dva

Krvavé nymburské procesy

Co se počtem popravených týče, mohou se nymburské procesy rovnat těm z Velké Bíteše. Rozdíl je zde ovšem v brutalitě. I když výslechy ve Velké Bíteši byly jistě vedeny velmi krutým způsobem, na tehdejší poměry nešlo o nic mimořádného.

Nymburce se ovšem vyslýchalo, potažmo trestalo daleko razantněji. Největší pozornost věnoval kat Janu Špičkovi, jenž byl obžalován nejen z čarodějnictví, ale také žhářství a různých krádeží.

Špičkovi během popravy nejprve odřezaly ze zad několik pruhů kůže, následně mu po jednom usekly prsty na pravé noze a celou pravou ruku. Nakonec byl tento nebožák přivázán ke kůlu, kde ho kat vykastroval, rozpáral mu břicho a jeho vnitřnosti vyvrhl ven.

Tento trest byl krutý i na tehdejší dobu, kdy se nikdo s nikým a ničím moc nemazal.

Štítky

Jak si vedla konkurence?

Bobligovo řádění na Jesenicku bylo skutečně bezprecedentní, nicméně čarodějnické procesy se konaly i jinde.

Ty sice nemohly svým rozsahem těm z Jesenicka konkurovat, ale i přesto se jednalo o události, jež ve své době velmi rezonovaly v celém království.