Pravidelné hráče počítačových her nepřekvapí, že kořeny únikových her sahají k videohrám. Výše popsaný herní princip byl poprvé roku 2004 ztvárněn Japoncem Toshimitsu Takagim. Hra probíhala prozatím jen ve virtuálním prostoru. Trvalo další tři roky, než byla otevřena první únikovka s pravidly tak, jak je známe dodnes. Tj. skupina hráčů je vpuštěna do stísněného prostoru, ve kterém jsou rozmístěné překážky, herní indicie a logické hříčky. Cílem je (obvykle) do hodiny z této místnosti uniknout. Odtud se nese název hry.
Kde se berou témata únikovek?
Zakladatelé a tvůrci her jsou si dobře vědomi toho, že pro zaujetí hráčů musí do her nasazovat aktuální témata, která hýbou veřejností. Nejraději tak sahají pro náměty, které jsou odvozené z dobrodružných filmů a samozřejmě videoher. Setkat se tak můžete s úprkem z vězeňské cely, návratem do středověku nebo zamořenou vesmírnou stanicí záhadným virem. Výjimkou nejsou ani laboratoře šílených vědců nebo prostředí ze známých pohádek - například útěk za zrcadlo do Alenčiny říše divů.
Moderní příbuznou hrou všem únikovkám, která se dočkala filmové adaptace, je francouzská show Fort Boyard, česky známá jako Pevnost Boyard. Na televizních obrazovkách ji můžete vídat od roku 1990. Oproti klasickým únikovkám je účast umožněna pouze vybraným hráčům.
Únikové hry nezůstaly pouze na televizní obrazovce a v zahraničí, od roku 2017 jsou instalovány v řadě českých měst, jako například v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. Provozen je přirozeně nejvíce v hlavním městě naší republiky. Údajně tu najdete 52 míst, kde si můžete zahrát. V některých provozovnách je vícero témat na výběr, takže můžete chodit s kamarády či kolegy opakovaně.
Co odlišuje úspěšné od těch ostatních únikovek?
Proč na některé hry ihned zapomenete a jiné rozebíráte se spoluhráči ještě pár měsíců po uniknutí z místnosti? Co dělá jednu únikovku úspěšnějším než druhé? Jejich tvůrci se shodnou na 2 základních aspektech, které musí každá dobrá hra mít.
Tou první je tzv. zkušenost a prožitek. Téměř většina úspěšných únikovek vznikla na základě předchozích zkušeností jejich tvůrců s jinými hrami. Vlastním hraním tak přicházeli na nelogičnosti a nedostatky, které chtěli vylepšit. Případně je napadalo, co tady na scéně ještě chybí a jim by se to líbilo.
Druhým pilířem hry s dlouhodobým veřejným zájmem jsou moderní technologie. Bez nich se současné hry neobejdou. A je jedno, zda moderní prvek bude instalován přímo v samotné místnosti, nebo se bude skrývat za její zdí. Podstatné je, aby modernizace umocnila prožitek hráčů a únikovou místnost přivedla k životu. Je tak pravidlem, že ačkoliv místnost vypadá jako alchymistická dílna ze dvora Rudolfa II., za jejími zdmi se odehrává nespočet technologických operací. Teprve ony z hry udělají moderní a zábavnou záležitost.