Malíř s technickým nadáním
Samuel Morse se narodil v roce 1791 v americkém státě Massachusetts. Dostalo se mu kvalitního vzdělání – na prestižní Yaleově univerzitě vystudoval matematiku a filozofii a navštěvoval zde také přednášky o elektřině. Přesto se nakonec rozhodl věnovat oboru zcela odlišnému – malířství.
Na poli umění si vydobyl poměrně slušné renomé. Maloval hlavně portréty – zpodobnil bývalé americké prezidenty Johna Adamse a Jamese Monroea nebo francouzského šlechtice markýze de La Fayetta.
Nepřestával se ovšem zajímat ani o jiná odvětví. Fascinovaly ho vynálezy a nějakou dobu si pohrával s myšlenkou na konstrukci elektrického telegrafu. Svůj sen si začal plnit v polovině třicátých let devatenáctého století.
Dlouhá cesta k úspěchu
Po několika neúspěšných pokusech sestrojil Morse v roce 1835 prototyp svého telegrafu, který ovšem fungoval jen na velmi krátké vzdálenosti. Přístroj si patentoval o tři roky později, stále však potřeboval čas a především peníze, aby jej proměnil v plně funkční technologii.
Tehdy se také rozhodl vymyslet jednodušší způsob šifrování zpráv. Do té doby používal číselné kódy, jejichž dešifrování bralo zbytečně mnoho času. Zavedl proto metodu převádějící písmena na kombinace teček a čárek. Tak spatřila světlo světa slavná morseovka.
V roce 1844 se Morseovi konečně podařilo vypilovat telegraf natolik, aby jej bylo možné využít v praktickém životě. Vznikla první telegrafní linka, vedoucí mezi Washingtonem a Baltimorem. První odeslanou zprávu představoval citát ze Starého zákona „What hath God wrought?“ (Co Bůh učinil?). Přístroj měl nesmírný úspěch a začal se šířit do celého světa.
Spory ukončil až soud
V následujících dekádách protnuly telegrafní dráty nespočet zemí a umožnily tak rychlé posílání zpráv napříč kontinenty. Místo zaslouženého uznání však čekala Samuela Morse celá řada právních sporů. Nebyl totiž sám, kdo se o vynález telegrafu pokoušel.
Méně úspěšní konkurenti se snažili napadnout Morseova výhradní práva a získat tak něco z peněz, které za telegraf vydělal. Teprve nejvyšší soud rozhodl, že je Morseova technologie jedinečná a je tedy jediným oficiálním vynálezcem telegrafu. Samuel Morse pak získal celou řadu vyznamenání a těšil se úcty i bohatství až do své smrti v roce 1872.
Zachraňte naši loď
Nejslavnějším signálem předávaným Morseovou abecedou je mezinárodní tísňové volání „SOS“ (tři tečky, tři čárky, tři tečky). Existují teorie, že se jedná o zkratku z anglických slov Save our souls (spaste naše duše), případně Save our ship (zachraňte naši loď). Skutečnost je však prozaičtější – písmena nemají znamenat nic konkrétního, užívají se pro jejich snadné signalizování i dekódování.
A kolikrát se zoufalé SOS ozvalo z potápějícího se Titanicu? Navzdory očekávání pouze jednou. Jednalo se totiž o novinku a kapitán dával přednost tehdy zažitému a dnes už zapomenutému signálu CQD.
