Majestátní dóm i hluboká propast
Začátek prohlídky nás zavede do Nicové jeskyně. Ta dostala svůj název podle nickamínku – bílé, kašovité hmoty, která zdobí její stěny. Odtud už vede cesta do jedné z nejkrásnějších částí celého komplexu, do Eliščiny jeskyně.
Tento impozantní prostor, připomínající podzemní chrám, objevil zcela náhodou sloupský cestář Václav Sedlák v roce 1879.
Už o dva roky později sem mohli nahlédnout první návštěvníci, kteří tehdy obdivovali bohatou krápníkovou výzdobu ve světle Křižíkových obloukových lamp.
Eliščina jeskyně skýtá výbornou akustikou, proto je v současné době příležitostně využívaná pro koncerty.
Významnou zastávkou sloupské části jeskyní je také Nagelova propast, pojmenovaná po svém objeviteli Johannesi Antonu Nagelovi, který patřil k významným průkopníkům speleologie.
Propast je hluboká přibližně 90 metrů a návštěvníci si ji mohou prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků.
Ráj archeologů v jeskyni Kůlna
Šošůvská část není tolik rozlehlá jako ta sloupská, nicméně i tady čeká na příchozí spousta jeskyní zdobených nádhernými krápníky. Jednou z nich je například Brouškova pohádková síň, jejíž dominantou je unikátní stalagmit zvaný Svícen.
Nahlédnout můžete také do další z propastí. Jmenuje se Černá a dosahuje hloubky 70 metrů.
Prohlídková trasa pak končí v jeskyni Kůlna. Ta patří mezi světově nejvýznamnější archeologické lokality. Výzkumníci zde našli řadu kamenných nástrojů upomínajících na lidskou činnost, jejichž stáří odhadli na neuvěřitelných 120 000 let.
Kůlna však byla osídlená i později – neandrtálci, lovci mamutů i lidmi doby bronzové. Dokládají to jak kosterní pozůstatky, tak množství objevených předmětů.
Časté otázky
Kdo objevil Eliščinu jeskyni?
Sloupský cestář Václav Sedlák, a to zcela náhodou v roce 1879. První návštěvníci sem mohli nahlédnout o dva roky později.
Jak hluboká je Nagelova propast?
Přibližně 90 metrů. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Pojmenovaná je po průkopníkovi speleologie Johannesi Antonu Nagelovi.
Proč je jeskyně Kůlna významná?
Patří mezi světově nejvýznamnější archeologické lokality. Výzkumníci tu našli kamenné nástroje staré odhadem 120 000 let a stopy osídlení neandrtálců, lovců mamutů i lidí doby bronzové.
Jaká zvířata žila ve Sloupsko-šošůvských jeskyních?
Nejčastěji jeskynní medvěd, badatelé objevili obrovské množství jeho koster včetně tří set lebek. Nalezeny byly i pozůstatky jeskynního lva, hyeny, rosomáka a vlka.
Někdejší útočiště mnoha živočišných druhů
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také významným nalezištěm zvířecích pozůstatků. V pleistocénu místo představovalo ideální skrýš či zimoviště mnoha dnes už většinou vyhynulých savců. Nejčastějším zdejším obyvatelem byl patrně jeskynní medvěd – krasoví badatelé zde objevili obrovské množství jeho koster, včetně tří set lebek.
Dnes je můžete obdivovat například v Moravském zemském muzeu v Brně, případně v Zemském muzeu ve Vídni. Další nalezené kosterní pozůstatky patřily jeskynnímu lvovi, jeskynní hyeně, rosomákovi nebo vlkovi.
