Komplex starý tisíce let
Tajemný komplex menhirů a kamenných kruhů najdeme na Salisburské pláni, asi 140 kilometrů na jihozápad od Londýna. Počátky této zvláštní stavby se datují kolem roku 3000 př. n. l.
Tehdy vznikl kruhový příkop o průměru asi 100 metrů s valem a s takzvanými Aubreyho jámami. Ty dostaly své jméno po Johnu Aubreym, který je objevil v 17. století. Už účel těchto 56 jam je nejasný – s největší pravděpodobností ale držely dřevěné sloupy, případně samotné kameny.
Příkop i některé z jam každopádně sloužily také jako pohřebiště. Dle nalezených pozůstatků tu bylo pohřbeno asi 150 osob, což činí ze Stonehenge největší pozdně neolitický hřbitov ve Velké Británii.
Zhruba o pět set let později se uvnitř kruhu objevovaly první menhiry. Stavbu ve výsledku tvoří dva druhy kamene – větší sarseny a menší modré kameny dopravované až z Walesu. Podoba Stonehenge se během historie měnila – vznikaly nové prvky a ty původní byly přeskupovány.
Složitá doprava i manipulace
Samozřejmě vyvstává otázka, jak obrovské kameny (z nichž některé vážily až 50 tun) dostali tehdejší stavitelé na místo a jakým způsobem je vztyčili do požadované podoby. Milovníci záhad mají jasno – Stonehenge je dílem mimozemšťanů, případně čarodějů, kteří si při stavbě pomáhali magickými silami.
Pokud však chceme zůstat nohama pevně na zemi, potom je pravděpodobnější, že byly kameny dopravovány na kmenech stromů, případně na lodích po řece Avon.
Při jejich opracování si mohli tehdejší lidé pomáhat pouze kamennými nástroji a k jejich zdvihání museli využít složitých dřevěných konstrukcí.
Observatoř, kalendář nebo svatyně?
A k čemu vlastně vynaložili naši předci tak obrovské úsilí? Skutečný důvod zůstává dodnes zahalený tajemstvím, ovšem existuje celá řada teorií. Místo prý mělo sloužit jako jakási astronomická observatoř k pozorování nebeských těles. Jiná hypotéza hovoří o lunárním kalendáři.
Velmi oblíbená je teorie, podle níž se jednalo o svatyni. V té údajně vykonávali obřady keltští druidové, kteří měli stavbu přímo iniciovat. Rituálním místem menhiry skutečně být mohly, s druidy je to však složitější. Keltové se totiž v Británii objevují až o tisíc let později, takže se stavbou nemohli mít nic společného.
Někteří vědci se domnívají, že místo mělo sloužit prostému setkávání lidí. Toto tvrzení ze stavby strhává veškerý závoj tajemna. Mnozí lidé si ale svoje záhady nechtějí nechat vzít.
Snad právě proto je Stonehenge nejnavštěvovanější především o „magickém“ letním slunovratu. Spousta návštěvníků přitom hovoří o zvláštních energiích, které tu silně pociťují.