Home office v době koronaviru a po ní

Home office v době koronaviru a po ní

Jedním ze zásadních témat a životních změn, které přinesla doba koronavirová, byla pro mnoho zaměstnanců i firem práce z domova. 

Home office

Systém práce z domova se samozřejmě týká především administrativních a kreativních pracovníků, případně zaměstnanců na manažerských postech, kteří mohou své úkoly vykonávat na dálku. V České republice, obzvlášť v regionech, však není home office firmami příliš využívaný, proto mohla být nutnost začít s tímto nástrojem pracovat jak počáteční komplikací, tak pozdější zajímavou zkušeností.

Vzhledem k tomu, že velké zahraniční společnosti a technologičtí giganti typu Google nebo Facebook začaly velmi rychle uvažovat o dlouhodobém masivním zapojení zaměstnanců pracujících z domova, zdá se, že home office bude jednou z cest, kam se bude pracovní trh v příštích letech vyvíjet.

Argumenty PRO

Jedním ze zásadních argumentů je úspora nákladů jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Zatímco společnost může výrazně snížit náklady na pronájem nebo pořízení kancelářských prostor, pracovník ušetří nejen peníze za dopravu do práce, ale i čas cestou na pracoviště strávený.

Současná doba ukázala, že home office může být vhodným nástrojem v době chřipkových a jiných epidemií, kdy zaměstnanci mohou pracovat z domova a vyhnout se nákaze na společném pracovišti.

Možnost práce na dálku může být především pro kreativce a žádané odborníky. Vítaným zaměstnaneckým benefitem, který může do firmy přilákal kvalifikovanou pracovní sílu.

Mezi další výhody patří vybudování větší samostatnosti a odpovědnosti zaměstnanců, předcházení běžným sporům vznikajícím z každodenního blízkého kontaktu na pracovišti nebo možnost zaměstnávat i zahraničí odborníky.

Argumenty PROTI

Některé průzkumy naznačují, že v domácím prostředí klesá produktivita práce, jiné výzkumy to však rozporují.

Práce z domova se rozhodně nehodí pro každého a HR oddělení by si měla pečlivě vybírat pracovníky, kteří jsou schopni si pracovní dobu sami rozvrhnout a věnovat se úkolům i v situaci, kdy na ně nikdo nedohlíží. Dle zkušeností ze západních zemí to však vypadá, že spolu se změnou pracovní kultury – důvěry v zaměstnance, vzdělávání, odpovídající finanční hodnocení, nastavení cílů a dobré komunikace – roste i skupina lidí schopných efektivně pracovat i na dálku.

Další komplikací, která během koronavirové krize nepřipravené společnosti zaskočila, byla nemožnost převést firemní programy do osobních počítačů, případně problémy se zabezpečením serverů a databází při vzdáleném připojení.

Jedním z největších záporů práce z domova, který zmiňují i samotní zaměstnanci, je nemožnost práce v kolektivu a rozhovorů z očí do očí. V době nutné izolace a nařízených rozestupů to bylo samozřejmě žádoucí, v dlouhodobém měřítku však může bez lidského kontaktu na pracovišti upadat kreativita a týmová soudržnost.

Budoucnost práce na dálku

Epidemie koronaviru zřejmě minimálně v některých odvětvích urychlila zavádění pracovních pozic vykonávaných na dálku. Nějaký čas ještě potrvá, než společnosti přizpůsobí své firemní struktury, technologie a vedení pracovních týmů tak, aby vše klapalo, nicméně home office je jednou z cest, kam se bude pracovní trh vydávat.

Jednou z výzev, které firmy, jež tímto směrem půjdou, bude udržet dobré a pevné vztahy v pracovních kolektivech – ať už častějšími firemními setkáními, společnými konferencemi a poradami nebo kvalitním teambuildingem.