Kdopak to mluví?

Většinou tyto zdánlivě banální projevy frustrace druhých ignorujeme a bez povšimnutí je přecházíme. Co když ale na těchto v zoufalství vyřčených větách je něco víc, než se na první pohled může zdát? Co když se občas skutečně chováme trochu jako děti, jindy jako rodiče a někdy jako dospělí? Co by to pro nás znamenalo?

Transakční analýza

Eric Berne, zakladatel terapeutického směru s názvem transakční analýza, přišel s myšlenkou, že každý v sobě máme všechny tři zmíněné role neboli ego stavy. V praxi to znamená, že se v jednotlivých interakcích, kdy dochází k přenosu informací mezi alespoň dvěma osobami, chováme jedním ze tří možných způsobů – jako děti, rodiče či dospělí. Berne označuje tyto interakce jako transakce a právě jejich analýzou dospěl ke své teorii, z které následně vytvořil praktický systém. Transakční analýza se uplatňuje při hledání řešení komunikačních problémů a konfliktů nejen v poradenství a psychoterapii, ale díky její jednoduchosti ji může využít i široká veřejnost.

Dítě, rodič, dospělý

Jednotlivé ego stavy jsou jednoduše rozlišitelné, a proto si sami můžete snadno uvědomit, v jakém z nich se zrovna nacházíte vy či váš komunikační partner. Pojďme si je trochu více přiblížit:

• Dítě – je spontánní, hravé, umíněné, chce vše hned, zranitelné, nezodpovědné, plné emocí. Používá slova jako ne/chci, proč, věřím, bojím se… Dítě odráží naše vlastní dětství.

• Rodič – poučuje, ochraňuje, kritizuje, přikazuje, vytváří pravidla a dodržuje tradice. Jeho slovník zahrnuje výrazy typu musíš/nesmíš, dobrý/špatný, mělo by se, vždy/nikdy… Rodič představuje zvnitřněné domněnky, pravidla a zákony, které jsme slýchali od svých rodičů.

• Dospělý – pozoruje, analyzuje, vyhodnocuje, je věcný a racionální, vytváří si vlastní názory. Často od něj uslyšíte slova kdy, kde, jak, co, praktický, zjistit, zvážit, rozumný, udělat… Dospělý jedná na základně racionálního zvážení situace, nenechává se strhnout emocemi ani zažitými soudy a předsudky.

Praktický příklad

Možná se ptáte, k čemu je dobré rozlišovat jednotlivé ego stavy. Díky jejich znalosti dokážete předcházet konfliktům a problémům v komunikaci. Některé ego stavy se totiž umí dobře domluvit, zatímco jiné nikoli. Jednoduše si to můžeme ukázat na příkladu:

Muž přijde domů a říká ženě: „Mám hlad jako vlk. Máme něco k jídlu?“ Žena odpovídá: „Jistě, miláčku. Běž si sednout, hned ti něco přinesu.“ Takto by mohla proběhnout nekonfliktní transakce mezi mužem = dítětem a ženou = pečujícím rodičem. Ovšem žena by se mohla rozhodnout, že svému muži odpoví v roli dospělého: „Ano, podívej se do lednice nebo do spíže.“ Muž = dítě by v tomto případě nebyl moc spokojen, protože očekával reakci rodiče. Rodič a dítě jsou vzájemně komplementární stejně jako dospělý s dospělým, rodič s rodičem a dítě s dítětem. Jiné kombinace se nazývají zkřížené a mohou být zdrojem konfliktů.

Jak to využít?

Transakční analýza vám může pomoci odhalit různé začarované kruhy a hry, do kterých se ve vztazích dostáváte. Můžete si například uvědomit, že jako šéf se ke svým podřízeným chováte rodičovsky, a pak není divu, že se nezvládají rozhodovat samostatně a na všechno potřebují váš souhlas. Tím, že odhalíte své tendence k určitým ego stavům v konkrétních vztazích či situacích, podniknete první krok ze začarovaného kruhu. Změnou svého postoje narušíte celý systém a dostanete možnost jej vybudovat znovu podle vašich představ.