Emoce a zase emoce
Pánové nám určitě dají za pravdu, že někdy žasnou, jak si jejich partnerky pamatují datum, hodinu a někdy i oblečení, které měl kdo na sobě v době, když se rozčílily. Pravda, mnoho dam by tyto vzpomínky nejraději vymazala z paměti tak, jak to umí muži. Avšak v jednom jsou na tom obě pohlaví stejně. Paměť je pro jejich život důležitá, bez ní by v životě jen těžko obstáli.
Díky paměti se člověk, a nejen on, učí a rozvíjí své vlastnosti, poznání a činnosti. V paměti se uchovávají vzpomínky a tedy i zkušenosti získané už v prenatálním vývoji. Je jako kniha, ve které jsou zapsané všechny procesy, prožívání a chování. To vše se děje za pomocí neuronů a synapsí, které mají mnohdy ze všech těch informací jednu velkou galashow.
Brain party mezi nervovými spoji
Díky této party, které se účastní mozkové buňky, vznikají v mozku spojení, které si dovedeme vybavit i po dlouhé době. Vnitřní i vnější podněty vytváří v těle a následně v mozku fyziologické děje. Pokud však podnět není dostatečně silný, party končí ještě přede dveřmi a spojení, ze kterého jde následně čerpat informace, se nevytvoří. Zda si mozek informace zapamatuje, nebo nikoliv, rozhoduje celá řada faktorů.
Vůle, schopnosti, charakter
Mohou to být biologické potřeby, zdravotní stav, osobnost člověka, motivace, vůle, schopnosti, charakter, zájmy a jak jsme se již výše zmínili, hlavně u žen, také emoční stav. Ovšem i když se všechny buňky zúčastní této parádní mozkové party, nebývá vždy snadné si vzpomenout. Zapomínání vzniká vyhasnutím mozkových spojů nebo také vědomého či nevědomého útlumu působících podnětů.
Mechanická a logická paměť
Nemyslete si však, že to, co jste zapomněli, se z mozku vypařilo jako pára nad hrncem. Tak tomu není. Vše je pečlivě schované a i zapomenuté události mohou být vyvolané vzpomínkami podobného charakteru. Takové vybavování rozdělujeme na znovupoznání, vzpomínání a reprodukci. K zapamatování si určitých okolností mozek využívá dvou mechanismů. Jeden z nich je mechanická paměť a druhá je logická, která vyžaduje aktivitu a souvislosti.
Mozek spolupracuje se všemi smysly
Určitě to znáte sami, že některé věci si pamatujete lépe. Známe je například, že si nemůžete vybavit, co je v knize napsáno, ale přesně víte, na které straně se tyto informace nachází a ve kterém odstavci i řádku leží. Paměť totiž funguje také na základě převládajícího smyslu nebo též analyzátoru. Dělíme ji tedy na slovní, zrakovou, sluchovou, čichovou, chuťovou, hmatovou, pohybovou, emoční a sociální.
Časté otázky
Proč zapomínáme?
Zapomínání vzniká vyhasnutím mozkových spojů nebo vědomým či nevědomým útlumem působících podnětů. Zapomenuté události ale z mozku nezmizí a mohou se vybavit přes podobné vzpomínky.
Jaké druhy paměti existují?
Podle převládajícího smyslu se paměť dělí na slovní, zrakovou, sluchovou, čichovou, chuťovou, hmatovou, pohybovou, emoční a sociální. K zapamatování mozek využívá mechanickou a logickou paměť, logická vyžaduje aktivitu a souvislosti.
Co ovlivňuje, jestli si něco zapamatujeme?
Například zdravotní stav, osobnost, motivace, vůle, schopnosti, zájmy a emoční stav. Pokud podnět není dostatečně silný, spojení pro pozdější vybavení se v mozku nevytvoří.
Jak udržet paměť v kondici?
Mozek je třeba pravidelně procvičovat. Jeho funkci ovlivňuje věk, psychický i zdravotní stav, prostředí a intenzita podnětů. Paměť si s kolegy můžete otestovat v soutěžním programu Brain Party.
Mozek i paměť je třeba pravidelně procvičovat
Aby nám mozek a potažmo paměť dlouho sloužily, je třeba mozek náležitě a pravidelně procvičovat. Jeho funkci ovlivňuje nejen věk, ale také psychický i zdravotní stav, biologické potřeby, osobnostní rysy, prostředí a intenzita podnětů. Pokud si chcete pořádně vyzkoušet, co vše si váš mozek pamatuje, navštivte s kolegy soutěžní program Brain Party, kde se ukáže, kdo má lepší paměť.
